O Vysočině a výzvách
v kontextu udržitelnosti

Informace, které jsme shromáždili o Vysočině, poskytují datově podložený přehled regionu. Plánujeme tato data dvakrát ročně aktualizovat, abychom udrželi jejich relevantnost a reflektovali nejnovější vývoj. Jsme si také vědomi, že náš text zatím nezahrnuje všechny oblasti rozvoje. Postupně proto budeme doplňovat kapitoly o vzdělávání, zdravotnictví, energetice, odpadech a dalších klíčových tématech, abychom získali co nejkomplexnější a nejpřesnější obraz Vysočiny.

Informace vychází z výzkumu o potenciálu inovační infrastruktury v oblasti udržitelnosti ve venkovském regionu realizovaným týmem SUSTO - Sustainability Tools.

Řešená témata

Území a demografie

Kraj Vysočina se vyznačuje rozsáhlým územím, avšak nízkou hustotou obyvatelstva, což z něj činí třetí nejméně lidnatý kraj České republiky. Populace Vysočiny se koncentruje do menších obcí a několika měst. Kraj čelí výzvám spojeným se stárnutím obyvatelstva, k čemuž přispívá i odliv mladých lidí, zejména vysokoškoláků, kteří se po studiích často nevracejí domů. Tyto demografické trendy naznačují budoucí tlak na sociální a zdravotní služby a zvyšují riziko vylidňování regionu.

Více

Velký kraj s nízkou lidnatostí.

Vysočina je svou rozlohou 6800 km2 nadprůměrně velkým krajem, který má ale nízkou hustotu osídlení. Na jaře 2024 tady žilo téměř 516 tisíc obyvatel, což dělá z Vysočiny třetí nejméně lidnatý kraj České republiky [1]. 

Osídlení v Kraji Vysočina má z velké části podhorský až horský charakter a je charakteristické svou značnou rozdrobeností a velkým počtem menších či malých obcí, osad i samot. Nejvíce obyvatel žije v okrese Žďár nad Sázavou, nejméně lidnatým okresem je Pelhřimov [2]. Průměrný počet obyvatel jedné vysočinské obce je 731, nejnižší ze všech českých krajů. V kraji se nachází až 704 obcí. Více než 530 z nich jsou malé vesnice do 500 obyvatel [3], které se nacházejí blízko místního centra, kterým bývá malé město s 3-10 tisíci obyvatel. Pouze ve Žďáře nad Sázavou, Havlíčkově Brodě a Třebíči žije více než dvacet tisíc obyvatel a jenom v krajském městě, Jihlavě, žije více než 50 tisíc lidí. V těchto 4 městech žije přes čtvrtinu obyvatel kraje [4].

Zajímavým faktem je, že 54 % obyvatel žije v rodné obci. Vztah obyvatel kraje k místu narození je poměrně silný, podíl rodáků převyšuje republikový průměr o více než 3% (mezi kraji je třetí nejvyšší) [2]. Pocit sounáležitosti s komunitou může vést k větší ochotě obyvatel k zapojení do rozvoje obce či místních lokálních podniků.    

Skutečnost, že lidé setrvávají v místě svého bydliště, je pozitivní a může přispívat k rozvoji obce a posilování komunitní identity. Na druhou stranu města také čelí výzvě, jak udržet počet obyvatel a přilákat zpět absolventy, kteří se po studiu často nevracejí do svých domovských regionů. Klíčové je zajistit dostupné bydlení, kvalitní vzdělávání a otevřenost místní komunity vůči novým přístupům a technologiím, které mohou podpořit ekonomický růst a rozvoj místa.  

Utváření hlubokého vztahu k místu, kde žijeme, je jedním z hlavních cílů environmentální výchovy v České republice. Rozumí se tím vědomí sounáležitosti každého člověka s místem a regionem, ve kterém žije. Dle analýzy environmentální gramotnosti žáků 6., 8. a 9. ročníků ZŠ a odpovídajících ročníků osmiletých gymnázií prokazovali v mezikrajském srovnání nejsilnější vztah k místu žáci z Vysočiny [5].

Populace kraje stárne.

Obyvatelstvo kraje stárne, na což poukazuje index stáří, vyjadřující kolik osob ve věku 65 a více připadá na 100 dětí starých 0—14 let. Koncem roku 2023 připadalo na 100 dětí více než 136 osob ve věku 65 let a starších. Průměrný věk populace dosáhl v kraji u mužů 41,7 roku a u žen 44,4 roku. U obou pohlaví tak převýšil hodnotu za celou ČR. Populaci v produktivním věku tvořilo kolem 63% a na základě dat z minulých let lze sledovat pozitivní souvislost mezi přílivem cizinců a mírným omlazením věkové struktury této populace [6]. Demografické projekce nicméně předpovídají pokračující stárnutí. Do roku 2037 se očekává, že podíl seniorů vzroste na více než čtvrtinu, což znamená, že na Vysočině bude žít více než 120 tisíc osob seniorního věku [7].

Nárůst obyvatel starší generace s sebou ponese zvýšený tlak na kapacitu zdravotnických a sociálních služeb. Jak uvádí portál Pro města a obce, “pro takto masivní nárůst nejstarších občanů bude potřeba masově rozšířit všechny formy pečovatelských služeb, jako jsou mobilní hospice, domácí péče a další” [7]. Krom stárnutí předpovídá demografická projekce Českého statistického úřadu i vylidňování kraje. V roce 2070 by tu mělo žít pouze 426 tisíc obyvatel [8]. Je ovšem důležité upozornit na téměř dvojnásobný nárůst nově příchozích obyvatel v roce 2022. Jedná se především o občany, kteří v České republice získali dočasnou ochranu v důsledku války na Ukrajině. I přesto je podíl cizinců na obyvatelstvu kraje 4. nejnižším v republice [4]. 

Z kraje odcházejí mladí lidé.

Demografické stárnutí a vylidňování kraje Vysočina představují zásadní překážky pro jeho dlouhodobý rozvoj. Základní podmínkou pro ekonomický růst a prosperitu je dostatečný počet obyvatel v produktivním věku, kteří přispívají k hospodářským aktivitám a inovacím. Úbytek mladých lidí a nárůst seniorů vytváří tlak na několik oblastí. Klíčové je vytvoření dostatečně atraktivního pracovního prostředí, dostupnost a kvalita bydlení pro jednotlivce i rodiny, kvalitní vzdělávací infrastruktura a podpora cizinců v integraci.

Z kraje se v letech 2019—2022 ročně vystěhovalo přibližně 4300 osob. V roce 2023 jich bylo téměř 6700. Více než třetinu vystěhovalých osob produktivního věku tvořila věková skupina 25-34 let [9]. 

Specifickou skupinou vystěhovalých osob, jak uvádí Profil Kraje Vysočina 2023, jsou absolventi vysokých škol, kteří se po studiu v jiných regionech často nevrací do svého původního bydliště. Vysočina tak ztrácí kvalifikované lidské zdroje [3].

Více než 10 tisíc vysokoškolských studentů s bydlištěm na Vysočině studuje mimo region [3]. Na jediné vysoké škole v kraji, Vysoké škole polytechnické Jihlava, studovalo v roce 2023 necelých 2200 studentů [14]. Počet vysokoškolských studentů z Vysočiny se posledních 8 let meziročně snižuje.


Věda, výzkum a inovace

V oblasti vědy, výzkumu a inovací se kraj potýká s řadou výzev. Navzdory přítomnosti několika významných firem a specializovaných klastrů jsou investice do vědy a výzkumu (VaV) v regionu jedny z nejnižších v České republice. Slabá pozice kraje je dále umocněna absencí vysoké školy univerzitního typu a omezenými inovačními kapacitami malých a středních podniků. Ačkoli krajská strategie směřuje k posílení vědecko-výzkumné a inovační infrastruktury a podpoře konkurenceschopnosti především průmyslových odvětví, věnuje jen omezenou pozornost ekologické transformaci a udržitelnosti. Aby region dlouhodobě prosperoval, je nezbytné zaměřit se více na vývoj a implementaci ekologických a sociálních inovací.

Více

Slabé postavení vědy a výzkumu na Vysočině.

Věda a výzkum (VaV) mají na Vysočině slabé postavení. V roce 2023 představovaly výdaje do VaV v kraji 1,6 miliard českých korun, což odpovídá pouhým 1,1 % celkových výdajů na VaV v České republice. Vysočinské investice do VaV jsou druhé nejnižší v krajském srovnání [11]. 

Více než polovina těchto výdajů je investovaných do aplikovaného výzkumu, přibližně 40 % pak do experimentálního vývoje. Téměř všechny (93,7 %) investice se na Vysočině směřují do technických věd, 2,8 % VaV investic putuje do zemědělských, 2,5 % do přírodních věd a jen necelé jedno procento do humanitních věd. Drtivá většina VaV výdajů, až 98,5 %, je prováděno v podnikatelském sektoru [12].  

Nedostatek vědecko-výzkumných pracovníků a jejich genderová nerovnováha.

Nízké výdaje na VaV souvisí s primárně s nízkým počtem vědecko-výzkumných pracovišť a omezených počtem VaV pracovníků v regionu. V roce 2022 tvořili vědečtí pracovníci jen půl procenta z celkového počtu zaměstnaných osob v kraji. Většina těchto pracovníků je zaměstnána v soukromém sektoru, což odráží dominanci soukromého sektoru ve VaV aktivitách. Tito pracovníci představují 1,3 % všech VaV pracovníků v České republice [6]. 

Za zmínku také stojí výrazný genderový nepoměr – téměř 87 % VaV pracovníků tvořili v roce 2023 muži [6]. Tento jev však není specifický pouze pro Vysočinu; i celorepublikově je podíl vědecko-výzkumných pracovnic dlouhodobě pod 30 %, což je jedno z nejnižších zastoupení žen ve VaV v rámci EU [13]. 

Nedostatek systematického výzkumu a vývoje v malých a středních podnicích.

Inovační prostředí na Vysočině zahrnuje několik významných firem, které se věnují výzkumu a vývoji, avšak většina malých a středních podniků nemá vlastní výzkumné a vývojové kapacity a tyto aktivity realizuje pouze příležitostně a bez dlouhodobé strategie. 

Český statistický úřad evidoval v roce 2023 na Vysočině 122 pracovišť provádějících výzkumné a vývojové aktivity, což je třetí nejnižší počet v porovnání s ostatními kraji ČR [12]. Z průzkumů vyplývá, že firemní investice do VaV jsou soustředěny do omezeného počtu podniků, přičemž jen malá část z nich realizuje systematický a dlouhodobý výzkum (RIS3). Tento stav vede k tomu, že region zůstává na nižších příčkách v hodnotových řetězcích, a jeho konkurenční výhoda spočívá spíše v kvalitě zpracovaných výrobků a nižších výrobních nákladech než v inovacích a nových technologiích.

O zlepšení inovačního prostředí usiluje krajská strategie. 

Přestože Vysočina čelí mnoha výzvám, existuje zde upřímná snaha o postupné zlepšení inovačního prostředí. Na úrovni krajské samosprávy vytyčuje směr krajská příloha RIS3 strategie. Vizí kraje se do roku 2027 zařadit mezi regiony, které systematicky realizují výzkum, vývoj a inovace prostřednictvím specializace na vybraná tradiční i nová perspektivní odvětví s výrazným růstovým potenciálem. Za tímto účelem si kraj určil strategické cíle: rozvíjet podnikatelské prostředí a inovace v podnicích, zajistit dostupné a kvalifikované pracovní síly, zejména v technických oborech, a posílit ICT infrastrukturu [14].

Je však třeba zdůraznit, že současná strategie se zaměřuje na potřebné zvýšení konkurenceschopnosti, ale věnuje jen omezenou pozornost ekologické transformaci a udržitelnosti. Ačkoli strategie zmiňuje koncept „Smart regionu“ a potřebu chytrých technologií pro snížení negativních dopadů na životní prostředí, konkrétní opatření v této oblasti chybí. Pro zajištění dlouhodobé udržitelnosti a konkurenceschopnosti je klíčové, aby se region více zaměřil na vývoj a implementaci ekologických, sociálních a zdravotních inovací.


Ekonomika

Vysočina, kdysi považovaná za perspektivní region s rychlým ekonomickým růstem, nyní čelí výzvám v oblasti ekonomické výkonnosti. Přestože se region v minulosti těšil z přílivu zahraničních investic a dynamického růstu HDP, poslední dostupné údaje naznačují zpomalení. Kraj zaostává v řadě klíčových ekonomických ukazatelů, včetně růstu HDP a průměrné mzdy. Nízká nezaměstnanost však zůstává pozitivním ukazatelem, i když přetrvávají problémy s nedostatkem pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením.

Více

Ekonomika kraje stagnuje. 

Hrubý domácí produkt (HDP) je ukazatelem, který měří ekonomickou výkonnost – tedy hodnotu zboží a služeb vyrobených v daném regionu. Vysoké HDP často znamená, že region prosperuje. Vysočina byla před dvěma dekádami považována za perspektivní region s dynamickým ekonomickým růstem, který těžil z nárůstu přímých zahraničních investic (PZI), zejména v první dekádě 21. století [15].

Začátkem nultých let (mezi lety 2000–2008) se zvýšil objem PZI na obyvatele 3,69 krát, což představovalo třetí nejrychlejší tempo růstu mezi kraji [16]. Mezi lety 1995 a 2008 byl nárůst regionálního HDP na obyvatele dynamický, třetí po nejvyšší po Praze a Středočeským krajem, což bylo způsobeno jednak nízkou srovnávací základnou a také přílivem již zmíněných PZI do regionu od polovina 90-let  [17]. Vysočina byla v té době krajem s nejvyšším dosaženým zlepšením svého postavení podle ekonomické výkonnosti [18]. V letech 2006–2007 byla Vysočina dokonce označována za jednoho z „tygrů“ mezi regiony ČR [19]. Nicméně poslední dostupné údaje z roku 2022 naznačují, že ekonomická výkonnost kraje zaostává za ostatními kraji ČR.

Analýza zpravodajského portálu Seznam Zprávy v tomto ohledu zařazuje Vysočinu, spolu s Libereckým a Jihočeským krajem, mezi „tři kraje v potížích“, které „vydělaly na cizích investicích v počátečních dobách transformace, ovšem od roku 2000 roste jejich regionální HDP jenom neznatelně. Navíc jde o tři regiony, které po roce 2020 zažily reálný pokles a jejich výkon se podle Eurostatu propadl skoro na úroveň Ústecka.“ Analýza upozorňuje, že tyto „otevírající se nůžky“ mezi kraji by mohly posloužit jako příležitost pro protestní politické strany, které by mohly využít nespokojenosti obyvatel [20].

V roce 2022 dosáhl HDP Kraje Vysočina hodnoty 241,6 miliardy Kč, což odpovídalo 3,6 % celkového HDP České republiky. Tento podíl řadí Vysočinu na třetí nejnižší místo mezi kraji, hned po Libereckém a Karlovarském kraji. HDP na obyvatele činil přibližně 474 tisíc Kč, což představuje necelých 75 % průměru ČR [6]. V žebříčku krajů podle HDP na obyvatele se Vysočina umístila na 11. místě z 14 krajů, před Libereckým, Ústeckým a Karlovarským krajem. Nicméně ještě v roce 2021 byla Vysočina na 7. místě, což ukazuje na významný pokles jejího relativního postavení [21].

V přepočtu na standard kupní síly (PPS) – ukazatel, který zohledňuje rozdíly v cenových hladinách mezi regiony nebo zeměmi – činilo HDP na obyvatele ve Vysočině 67,5 % průměru EU27, což potvrzuje nižší ekonomickou úroveň regionu i v evropském kontextu [6].

Vysočina patří mezi tři kraje, kde za poslední tři sledované roky (2022) HDP soustavně klesá. Tento reálný pokles HDP, který zohledňuje inflaci a odráží skutečný objem ekonomické aktivity, činil v roce 2022 3,5 %. Šlo o největší pokles mezi všemi kraji ČR [4]. Nižší HDP na obyvatele, které je ovlivněno i menším počtem obyvatel vyvažuje stát tzv. rozpočtovým určením daně. Kraj Vysočina tak za rok 2023 dostal dvakrát více finančních prostředků než např. kraj Jihomoravský a nejvíce prostředků investoval do silnic [22].

Struktura regionální ekonomiky. 

Obdobně jako v jiných krajích ČR se na tvorbě hrubé přidané hodnoty (HPH), což je hodnota vytvořená ekonomickými aktivitami po odečtení nákladů na vstupy, v Kraji Vysočina rozhodujícím způsobem podílí zpracovatelský průmysl. Přestože jeho podíl postupně klesá, stále představuje přibližně jednu třetinu celkové HPH [4].

Kraj si však udržuje výjimečné postavení v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví, rybolov), jehož podíl na HPH byl v roce 2022 6,5 % – nejvyšší mezi všemi kraji ČR. I když od roku 2000 (kdy činil podíl 10,7 %) dlouhodobě klesá, od roku 2019 dokonce mírně narostl [4].

Investice a podnikatelská aktivita zaostávají za celostátním průměrem.

Investice jsou zásadní pro rozvoj každého regionu. Míra investic vyjádřená hrubým fixním kapitálem (HFK) zahrnuje například výdaje na stavby, stroje a zařízení – tedy investice, které přispívají ke zlepšení infrastruktury a zvýšení produktivity. V tomto klíčovém makroekonomickém ukazateli však Vysočina zaostává za celorepublikovým průměrem. Nejblíže se republikové úrovni přiblížila v roce 2018, kdy HFK na osobu dosahoval 80,2 % průměru ČR. V roce 2022 však tento podíl klesl na 63 %, což byla třetí nejnižší hodnota mezi kraji (po Libereckém a Královéhradeckém kraji) a jen o 0,5 % více než v Ústeckém kraji [23]. Podíl hrubého fixního kapitálu na HDP kraje činil 24,9 %, což řadí Vysočinu na třetí nejnižší místo po Zlínském a Libereckém kraji [24].

Ekonomické subjekty.

Ke konci roku 2023 bylo v registru ekonomických subjektů (RES) na Vysočině evidováno 107 603 subjektů, z nichž většinu tvoří fyzické osoby. Jednoznačne převažují živnostníci, kterých je v kraji víc než 73 tisíc. Nejvíce ekonomických subjektů je soustředěno v okresech Jihlava a Žďár nad Sázavou, zatímco nejméně subjektů se nachází v okrese Pelhřimov.

V regionu převládají subjekty působící v oblasti průmyslu (necelých 16 000 subjektů), stavebnictví (necelých 15 000 subjektů) a dále subjekty zabývající se obchodem a opravami motorových vozidel (necelých 15 000 subjektů). V kraji působí téměř 10 000 subjektů, který se věnují zemědělství, lesnictví nebo rybářství. Přibližně polovina z nich jsou fyzické osoby [4,6]. 

Je důležité zmínit, že většina subjektů na Vysočině buď neuvádí počet zaměstnanců, nebo je nemá. V roce 2022 uvádělo 250 nebo více zaměstnanců 91 subjektů, z nichž 12 zaměstnává tisíc a více lidí [6]. 

Zaměstnanost.

V roce 2023 bylo na Vysočině zaměstnaných přibližně 249 tisíc osob [6]. Dle sčítání lidu, domů a bytů 2021 tvoří většinu pracovní síly ve všech správních obvodech Kraje Vysočiny zaměstnaní (téměř čtyři pětiny), jejich podíl je v regionálním srovnání mírně nadprůměrný, stejně jako podíl zaměstnavatelů (mírně přes 1 %). Naopak zastoupení osob pracujících na vlastní účet je podprůměrný (méně než 13 %) [2].

Z Vysočiny do jiných krajů vyjíždí za zaměstnáním přes devět tisíc osob, mezi nimiž jednoznačně převládají osoby se středoškolským vzděláním (42,7 %) a vysokoškolským vzděláním (40,3 %). Nejenže tak Vysočina přichází o pracovní sílu, ztrácí tím především nejvzdělanější a nejkvalifikovanější pracovníky [2].

Míra ekonomické aktivity žen dlouhodobě zaostává za mírou aktivity mužů (podobně jako v celé republice). V roce 2023 byla na Vysočině na úrovni 50,5 % u žen a 68,7 % u mužů [25]. V ČR, a předpokládáme, že i na Vysočině, je průměrná mzda žen téměř ve všech kategoriích zaměstnání nižší než u mužů [26]. Ukazatel gender pay gap poukazuje na to, že medián mezd mužů je na Vysočině zhruba o 5000 Kč vyšší než a žen [4].

Nezaměstnanost je nízká, avšak osoby se zdravotním postižením čelí nedostatku pracovních míst.

Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí byl podíl nezaměstnaných osob v říjnu 2024 na úrovni 3 %, což byla druhá nejnižší hodnota v rámci ČR a výrazně pod republikovým průměrem [27]. Z územního pohledu byla ve stejném čase největší nezaměstnanost v ORP Telč (4,2 %), Bystřice nad Pernštejnem (3,8 %), Světlá nad Sázavou (3, 8%) a Třebíč (3,7 %) [28]. Přestože nezaměstnanost v kraji zůstává výrazně pod celorepublikovým průměrem, loňský průzkum agentury STEM/MARK ukázal, že obyvatelé Vysočiny považují za jednu z největších slabin regionu nedostatek pracovních příležitostí [29]. 

Dle posledního sčítání lidu, domů a bytů téměř 111 tisíc vyjíždí do zaměstnání mimo obec svého bydliště, z tohoto počtu přes 82 tisíc fakticky denně (74,1 %).  Za zaměstnáním v Kraji Vysočina dojíždí téměř 102 tisíc osob, z toho více než 79 tisíc denně (77,9 %). Ve srovnání s celou Českou republikou převyšuje jak počet vyjíždějících, tak dojíždějících za prací oproti celé ČR o 2,5 a 5,4 % [2]. 

V evidenci Úřadů práce bylo zaznamenáno 10 773 uchazečů o zaměstnání a na jedno volné místo v evidenci Úřadu práce připadalo v průměru 1,3 uchazeče. Z celkového počtu uchazečů o práci tvořili 14,6 % osoby se zdravotním postižením. Stejně jako na celostátní úrovni, i na Vysočině je nesoulad mezi počtem uchazečů o práci se zdravotním postižením a evidovanými pracovními místy – Úřady práce evidovaly pouze 441 pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením, což pokrylo jen třetinu poptávky [30].

Příjmy domácností jsou pod celostátním průměrem, ale obyvatelé hodnotí svou finanční situaci pozitivněji než v jiných krajích.

Průměrná hrubá mzda je důležitým ukazatelem životní úrovně v regionu. Na Vysočině dosáhla průměrná hrubá mzda v prvním pololetí roku 2024 částky 40 495 Kč, což je pátá nejnižší hodnota mezi kraji ČR [30]. Je to přibližně o 4 500 Kč méně než celostátní průměr [31].

Na Vysočině bylo v roce 2023 evidováno Českým statistickým úřadem více než 213 000 domácností [32]. Průměrné hrubé peněžní příjmy domácností na osobu dosáhly necelých 282 tisíc Kč za rok, čisté peněžní příjmy přibližně 260,5 tisíc Kč, obojí pod republikovým průměrem. 

Data ze šetření Příjmů a životních podmínek domácností v roku 2023 ukazují, že většina domácností (75,4 %) má příjem nad 80 % mediánu, což svědčí o relativně dobré ekonomické situaci v vysočinských domácností. Podíl domácností s příjmy pod 60 % mediánu pouze 7 %. Extrémně nízké příjmy (do 10 000 Kč na osobu měsíčně) má 4 % domácností, což v přepočtu odpovídá zhruba 8500 domácnostem. Necelá polovina domácností (48,7 %), spadá do příjmové skupiny 15 - 30 tisíc Kč na osobu měsíčně [32]. 

Zajímavé je, že ačkoliv jsou mzdy a příjmy domácností na Vysočině nižší než celostátní průměr, subjektivní vnímání finanční situace obyvatel regionu je relativně pozitivní. Méně domácností na Vysočině uvádí, že s příjmem vycházejí s obtížemi, a vyšší procento uvádí, že s příjmem vycházejí snadno [33]. Zajímavým ukazatelem je také podíl osob v exekuci, který byl v třetím kvartále 2024 na úrovni 4 % a nejnižším ze všech krajů ČR, v přepočtu se jednalo o více než 17 000 osob [34]. 


Kvalita života

Kraj Vysočina se řadí mezi regiony s vysokou kvalitou života, přestože průměrné mzdy jsou zde nižší než v jiných částech České republiky. Podle odborníků to však kompenzují příznivé socioekonomické podmínky, aktivní spolkový život, nízká kriminalita a relativně nízké znečištění životního prostředí. Některé oblasti kraje však čelí výzvám spojeným s vnitřními periferiemi, které kvalitu života svých obyvatel snižují.

Více

Spolkový život a občanská angažovanost zvyšují kvalitu života. 

Politolog Jakub Lysek z UPOL v rozhovoru pro týdeník Respekt vysvětluje, že „oblast s vysokou kvalitou života nemusí být nutně bohatá, pokud jde o příjem obyvatel. Třeba Vysočina má hodně malých obcí, průměrná mzda je tam nižší než v Moravskoslezském či Ústeckém kraji, ale přesto je zde vysoká kvalita života. Poznáme to na jiných ukazatelích, jako je průměrná délka dožití a známky žáků ve školách.”

Podle Jakuba Lyseka je velice významným faktorem také spolkový život, včetně toho „jak hodně se tam ti lidé potkávají a organizují akce, třeba pořádají hasičský bál, myslivecký ples, že tam mají tělocvičnu, že funguje hospoda, kde se sdružují a jsou aktivní.“ V tomto ohledu vyzdvihuje části Vysočiny, které jsou mnohem společensky aktivnější než například bývalé sudetoněmecké oblasti [35]. 

Lysek dále zdůrazňuje, že tu je obecně „nejvyšší volební účast, lidé tu čtou lokální periodika a více se zajímají o dění v regionu. Nikdy jsem nezaznamenal, že by Vysočina měla problém se systémovou korupcí. Zároveň je Vysočina snad nejlépe fungujícím krajem v zemi a například tamní krajští úředníci získávají i mezinárodní ocenění v IT a efektivitě veřejné správy. Kvalita občanského uvědomění se zkrátka promítá do kvality vládnutí, úzce spolu souvisí” [36].

Výzvy pro kvalitu života zůstávají v periferních oblastech.

Indikátory kvality života jsou složeny z několika dílčích ukazatelů, jako například míra nezaměstnanosti, kriminalita, emise, dostupnost krajských měst, vzdělávacích a zdravotnických zařízení, délka dožití a podobně. Analýzy těchto ukazatelů a jejich prostorových souvislostí připisují vysoké hodnoty kvality života několika oblastem Vysočiny, zejména Žďársku, Havlíčkobrodsku a Třebíčsku [35, 36, 37]. Sociolog Daniel Prokop vysvětluje, že sice tyto oblasti Vysočiny „ve většině ukazatelů nevynikají, kombinují se zde solidní socioekonomické a demografické podmínky, nízká kriminalita a příjemné životní prostředí“ [37]. 

Vysoké hodnoty kvality života se však nepromítají do všech částí kraje. Některé oblasti se potýkají s problémem tzv. vnitřních periferií, tedy míst s velkou dojezdovou vzdáleností do školy, k lékaři nebo do zaměstnání, což snižuje hodnotu indexu kvality života [36, 37, 38].

Sociální vyloučení ohrožuje lidi, kteří jsou specifickým způsobem znevýhodněni vůči zbytku společnosti a je jim omezen nebo zamezen přístup ke zdrojům, které jsou jinak ostatním členům společnosti dostupné [39]. Nástrojem vyjadřujícím klíčové ukazatele v tomto ohledu je Index sociálního vyloučení, který na škále od 0 do 30 vyjadřuje míru zatížení obce sociálním vyloučením. Zohledňuje ukazatele jako počty příjemců příspěvků na živobytí či bydlení, osob v exekuci, dlouhodobě nezaměstnané osoby a předčasné odchody ze systému vzdělávání [39]. 

V roce 2023 měl kraj Vysočina nejnižší index sociálního vyloučení v mezikrajském srovnání [40]. Přesto však 22 obcí (z celkového počtu 704) dosáhlo skóre indexu indikujícího ohrožení sociálním vyloučením. 

Za důležité považujeme zmínit ještě dva ukazatele sociálních problémů, které v kontextu nerovností ve vzdělávání analyzuje výzkumná agentura PAQ Research. Prvním je index destabilizující chudoby, který zohledňuje míru exekucí, bytové nouze, sociálního vyloučení a nejnižších úrovní vzdělávání [41]. Vysočinské ORP se vyznačují velmi nízkou a nízkou mírou destabilizující chudoby [42]. 

Druhým je index socioekonomického znevýhodnění, který zkoumá vzdělanostní strukturu regionu (dospělý s ukončeným max. základním vzdělávání, dospělý bez maturity) a nezaměstnaností [41]. Výsledky pro rok 2023 ilustrují velmi vysoké socioekonomické znevýhodnění v ORP Moravské Budějovice a Třebíč, a vysoké v ORP Telč, Náměšť nad Oslavou, Bystřice nad Pernštejnem a Nové Město na Moravě, což jsou ORP na hranicích kraje [43]. 

Role tradičních hodnot.

Na základě dostupných dat lze Kraj Vysočina charakterizovat jako region, který si do značné míry uchovává tradiční společenské hodnoty, což se odráží v několika demografických a sociálních ukazatelích.

Vysočina patří mezi regiony s nejvyšším podílem věřících obyvatel (30,7 %), hned po Zlínském kraji. Tento fenomén je nejvýraznější v malých obcích do 500 obyvatel, kde více než třetina obyvatel uvádí příslušnost k náboženské víře, a naopak podíl osob bez vyznání je zde nejnižší (30 %). Ve větších obcích a městech podíl věřících postupně klesá, což je typický jev spojený s urbanizací a změnami životního stylu. Nejnižší religiozitu vykazuje Jihlava (21,5 % věřících), což odpovídá obecně vyšší sekularizaci městských center [2].

Demografické ukazatele dále naznačují stabilitu rodinných struktur a silnější vazbu k tradičnímu pojetí rodiny. Vysočina vykazuje nejvyšší podíl osob žijících v manželství [2] a zároveň jeden v nejnižších podílů rozvodů v 2023 [44]. Relativně vysoká úhrnná plodnost (1,57 dítěte na ženu) ji řadí na přední příčky mezi českými regiony [4]. Zároveň klesá podíl dětí narozených mimo manželství, jejichž podíl nadále zůstává v rámci republiky nízký [4].

Tento demografický profil poukazuje na přetrvávající pevnost rodinných vazeb, což může souviset s vyšší religiozitou a venkovským charakterem kraje, kde je tradiční pojetí rodiny a manželství hluboce zakořeněné.

Zároveň je patrná genderová nerovnost v oblasti politického zastoupení. Ženy tvoří třetinu zastupitelů v obecních zastupitelstvech po komunálních volbách v roce 2022, jejich podíl na úrovni krajského zastupitelstva zůstává výrazně nižší [45]. Po krajských volbách v roce 2024 dosáhl podíl žen mezi krajskými zastupiteli pouze 15 % (a v krajské radě dokonce 0 %), což potvrzuje přetrvávající nerovnoměrné zastoupení žen ve vyšších úrovních politiky v Kraji Vysočina [46]. Celkově lze říci, že Vysočina je regionem, kde se venkovský charakter, náboženská víra a rodinné hodnoty promítají do demografického vývoje i společenských struktur.


Příroda a její rozmanitost

Kvalita lidského života přímo souvisí s kvalitou životního prostředí. Přesto však příroda není dlouhodobě v dobrém stavu. Sice v České republice dochází k postupnému zlepšování stavu přírodních stanovišť, stále byl v posledním hodnoceném období (2013–2018) celkový stav většiny, skoro 80 %, přírodních stanovišť hodnocen jako nedostatečný či nepříznivý [47].

Více

Zvláště chráněné území tvoří necelých 10 % rozlohy kraje.

Chráněná území hrají klíčovou roli v ochraně biodiverzity a zachování přírodních stanovišť. Zvláště chráněná území tvoří necelou desetinu území kraje (65,6 tis. ha). Přestože jejich rozloha průběžně narůstá, podíl chráněných území na celkové rozloze kraje patří k nejnižším v regionálním srovnání (třetí nejnižší po Hl. m. Praha a Jihomoravském kraji) [48]. Výraznou většinu těchto území tvoří dvě chráněné krajinné oblasti (CHKO) v severovýchodní části kraje, Žďárské vrchy a Železné hory. Kromě CHKO je v kraji více než 200 maloplošných zvláště chráněných území (7 národních přírodních rezervací, 3 národní přírodní památky, 79 přírodních rezervací a 118 přírodních památek), přičemž jejich počet se postupně zvyšuje. Rozložení chráněných území v jednotlivých okresech je nerovnoměrné. Zatímco na Žďársku najdeme více než 45 tis. ha chráněných území, na Pelhřimovsku je to jen cca 230 ha [48].

Na území kraje se také nachází 85 evropsky významných lokalit patřících do soustavy Natura 2000 (téměř 70 % z nich se nachází ve zvláště chráněných územích), avšak není tady vyhlášena ani jedna ptačí oblast. V lokalitách s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami je na Vysočině vyhlášených 9 přírodních parků, které zabírají 48,2 tis. ha [49]. Přírodní parky nepatří do kategorie zvláště chráněných území, jsou zřízené nařízením krajského úřadu, který zajišťuje péči o tato území [50].

Ekologická stabilita Vysočiny je nízká a její krajina fragmentovaná.

Velkou pozornost je také nutné věnovat volné krajině mimo chráněná území. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) vysvětluje, že “pro udržení stability a schopnosti ekosystémů a populací zvířat a rostlin vyrovnat se s narušením je důležité zajistit jejich vzájemné propojení” [51]. V této souvislosti představuje výzvu zvyšující se fragmentace krajiny, čili “přeměna dříve souvislých ploch na mozaiku ploch menších, které jsou často vzájemně izolované” [51]. Fragmentace české krajiny dlouhodobě narůstá. V letech 2000–2020 klesla rozloha nefragmentované krajiny o 15 %. Rozloha nefragmentované, dobře propojené krajiny, dnes představuje 58,3 % území republiky [52]. Podle prognóz bude v roce 2040 tento podíl na úrovni 53 % [53].

Jak přibližuje Profil kraje Vysočina, kraj je pro živočichy migračně významným územím. Ze severní Evropy směrem na Podunají a Alpy zde prochází řada důležitých koridorů velkých savců [3]. V kraji byli identifikované více než 2 desítky kritických míst, kde je migraci savců velmi významně nebo zcela zabráněno spolu s řadou dalších problémových úseků [54].

Indikátorem odolnosti krajiny je také koeficient ekologické stability. Vyjadřuje, jak dobře je krajina schopna odolávat vnějším vlivům, jako je změna klimatu či intenzivní zemědělství, a udržet si svou přirozenou rovnováhu. Koeficient stanovuje poměr ekologicky příznivých ploch (např. lesy, trvalé travní porosty, sady, zahrady či vodní plochy) k plochám zatěžujícím životní prostředí. Tento koeficient za Kraj Vysočina patří dlouhodobě mezi nejnižší v republice (4. nejnižší po Hl. městě Praha, Středočeském a Jihomoravském kraji) [55]. Podíl přírodních biotopů na ploše katastrálního území činil v roce 2022 pouhých 6,9 %, více než o polovinu méně než je celostátní průměr 15,6 % [49].

Důležitým ukazatelem změn v krajině a jejím využívání je početnost populací běžných druhů ptáků. Populace ptáků zemědělské krajiny v České republice za 41 let sčítání (1982–2023) téměř o polovinu, o 46,8 % hlavně působením intenzivního zemědělství. U některých druhů, jako například koroptev polní či konipas luční, došlo ke snížení početnosti až na zlomek výchozího stavu [47]. Pokles je patrný i při lesních ptácích, jejichž populace se ve stejném sledovaném období snížila zhruba o pětinu. Ptačí populace kromě změn ve využívání krajiny stále více ohrožuje také změna klimatu. Jejím působením ze střední Evropy postupně mizí severské druhy. Naopak začínají přibývat druhy teplomilné, které doposud obývaly převážně jih Evropy.

Příležitostí může být nově přijaté Nařízení o obnově přírody.

V létě 2024 schválily členské státy EU Nařízení o obnově přírody, jehož zastřešujícím cílem je obnovit 20 % suchozemských a 20 % mořských oblastí do roku 2030 a všechny ekosystémy vyžadující obnovu do roku 2050 [56]. Historicky poprvé se tak účelem nařízení stává přijímání opatření, které přírodu nejen chrání, ale také obnovují.

Obnova se bude týkat volné krajiny a zemědělských ploch, ale také přírody ve městech. Nařízení vstoupilo do platnosti v srpnu 2024 a nyní se připravuje národní plán definující jak cíle nařízení naplňovat v českém kontextu. Zavedena by měla být opatření, která povedou k zlepšení dvou z těchto tří ukazatelů: populace motýlů v travních porostech, zásoba organického uhlíku v minerální složce orné půdy a podíl zemědělské půdy s krajinnými prvky s vysokou rozmanitostí. Opatření by také měla vést ke zvýšení populace lesních ptáků, k obnově odvodněných rašelinišť a volně tekoucích řek [57].


Lesy

Lesy na Vysočině hrají klíčovou roli v krajině i hospodářství regionu. Po kůrovcové kalamitě však čelí významným ekologickým a ekonomickým výzvám. Postupná obnova lesů, diverzifikace druhové skladby a efektivní správa majetků jsou zásadní pro zajištění jejich dlouhodobé funkce a stability. Bez zásadních změn v hospodaření a přizpůsobení se klimatickým změnám se riziko dalších krizí neustále zvyšuje.

Více

Kůrovcová kalamita ukázala, že lesy na Vysočině nejsou v dobré kondici.

Lesy na Vysočině pokrývají přibližně 30 % celkové rozlohy kraje, což odpovídá téměř 208 tisícům hektarů [4]. Většina těchto lesů, konkrétně 92,7 %, jsou hospodářské lesy využívané převážně pro produkci dřeva [58]. Přesto Vysočina patří mezi relativně nejméně zalesněné regiony České republiky, přičemž má také nejnižší podíl listnatých dřevin. Ke konci roku 2023 tvořily listnaté stromy pouhých 15,2 % druhové skladby lesů, zatímco smrky dominovaly se 66 % a borovice pokrývaly necelou desetinu území [59].

Kůrovcová kalamita, která zasáhla Vysočinu nejvýrazněji v letech 2019 a 2020, byla způsobena kombinací několika nepříznivých faktorů. Klimatická změna, degradace půdy a nevhodné hospodaření vytvořily podmínky, jež umožnily rychlé šíření kůrovce [60]. Hospodářské lesy, zejména smrkové monokultury, jsou kvůli nízké druhové pestrosti, stejnověkosti a husté výsadbě zvláště zranitelné. Opakované pěstování smrků na stejných stanovištích navíc vede k odčerpávání živin z půdy a jejímu postupnému okyselování. Klimatická změna situaci ještě zhoršila – vyšší průměrné teploty, delší období sucha a vyšší zimní teploty umožnily přežití většího množství kůrovců, což vedlo k rychlému množení tohoto škůdce [60].

Kůrovcová kalamita způsobila, že Vysočina přišla o pětinu plochy svých jehličnatých lesů. V letech 2019 až 2023 bylo na Vysočině vytěženo celkem 31,45 milionů metrů krychlových dřeva [58]. Převážnou většinu představovala nahodilá těžba, která je prováděna při zpracování suchých, nemocných nebo poškozených stromů. Nejčastějším důvodem této těžby byly v roce 2023 kalamity způsobené hmyzem, které představovaly 58 % všech případů, a živelné pohromy s podílem 35,6 % [61].

Obnova lesů a péče o stávající si vyžaduje změnu zaběhnutých postupů. 

Následkem rozsáhlé těžby bylo nutné přistoupit k intenzivní obnově lesů a Vysočina se tak v posledních letech stala lídrem v oblasti zalesňování v České republice. V roce 2023 se kraj podílel na 22,8 % celkové zalesňované plochy v zemi, což představovalo 8 044 hektarů umělého zalesňování a 1 627 hektarů přirozené obnovy. Mezi lety 2019 a 2023 bylo na Vysočině zalesněno více než 41 tisíc hektarů, přičemž 53 % nové výsadby tvořily jehličnany a zbytek připadl na listnaté dřeviny, jako jsou dub a buk [58].

Kalamita zároveň poukázala na zranitelnost hospodářských lesů a potřebu zásadních změn v jejich správě. Jak zdůrazňuje Ondráš Přibyla, “obečně je význam třech zmíněných faktorů srovnatelný a zatímco hospodaření v lesích je možné změnit, kvalita půdy se bude zlepšovat jen obtížně a význam klimatické změny se bude dál zvyšovat.” Pro zdravý (nejen) vysočinských lesů je klíčové zvyšovat jejich odolnost, zavádět přírodě blízké formy hospodaření v lesích a usilovat o zmírňování postupující klimatické změny [60].

Kalamita bude mít i dlouhodobý hospodářský dopad. Jak uvádí Český rozhlas Vysočina, po vytěžení kůrovcového dřeva budou nejvíc zasažené obce i 40 let bez příjmů z lesů. Jak uvádí, “než z vykácených holin vyrostou nové stromy, nedostanou z nich vlastníci moc stromů ani peněz” [62].

Výzvou je rozdrobenost vlastnictví lesů.

Vlastnictví lesů na Vysočině je výrazně rozdrobené. Přibližně třetina lesů (33,5 %) je státních, zatímco 66,5 % patří nestátním vlastníkům, z nichž významnou část tvoří soukromí vlastníci s průměrnou velikostí majetku 0,75 hektaru. Tato rozdrobenost, která je důsledkem restitucí z 90. let, často komplikuje efektivní správu a hospodaření, což se ukázalo i v případě kůrovcové kalamity [67]. 

Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů (SVOL) uvádí, “pro drobné vlastníky lesů, kteří často žijí daleko od svého majetku, je efektivní správa lesa skutečnou výzvou. Většina z nich nemá s lesním hospodařením zkušenosti ani potřebné vybavení, a tak se musí spoléhat na externí služby, které jsou pro ně finančně nedostupné.” SVOL proto prosazuje sdružování malých vlastníků, která by mohla zvýšit efektivitu a udržitelnost lesního hospodaření [68, 69].


Zemědělství

Zemědělství na Vysočině má zásadní význam pro regionální i národní ekonomiku. Kraj se vyznačuje pěstováním brambor, chovem prasat a skotu a produkcí mléka. Nízké zastoupení ekologického zemědělství a zhoršující se kvalita půdy představují výzvy, které vyžadují systematický přístup k ochraně a udržitelnému využívání zemědělské půdy. 

Více

Kraj Vysočina patří k zemědělsky nejvýznamnějším oblastem České republiky. V roce 2022 zaměstnávalo odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství více než 17 tisíc osob, přičemž podíl těchto sektorů na zaměstnanosti v kraji je výrazně nad republikovým průměrem. V kraji působilo 3 728 zemědělských subjektů, z kterých více než tři čtvrtiny hospodaří na plochách do 50 hektarů. Třetina zemědělských subjektů hospodařilo na výměrách menších než 5 hektarů [4]. 

Zemědělská půda pokrývá více než 60 % rozlohy kraje. Orná půda dominuje a zabírá až 46 % rozlohy kraje a téměř 77 % celkové zemědělské půdy. Trvalé travní porosty pokrývají 20,3 % zemědělské půdy, což je méně než celorepublikový průměr (24,5 %). Vinice, sady a zahrady zaujímají pouze 3,7 % zemědělské půdy, což je rovněž pod průměrem ČR [6]. 

Třetina sklizených brambor se vypěstuje na Vysočině. 

Rostlinná výroba na Vysočině odráží přírodní podmínky regionu, který se vyznačuje vrchovinským charakterem. Půda je obecně hodnocena jako podprůměrná z hlediska produkční schopnosti, což se promítá do nižších hektarových výnosů. Produkce obilovin v tunách na hektar byla v letech 2020 až 2023 v Kraji Vysočina druhá nejnižší ze všech krajů [4]. 

Vhodnější se tak z pohledu zdejších přírodních podmínek jeví především pěstování brambor, kde se Vysočina ve výnosech dlouhodobě řadí na přední místo mezi všemi kraji České republiky. Bramborářská oblast tvoří až 92 % zemědělské půdy. Celkově se na Vysočině sklidí téměř třetina celé sklizně ČR. V roce 2023 zde bylo vypěstováno téměř 200 tisíc tun brambor [4]. 

Dominantní pozice v chovu prasat a skotu, z Vysočiny pochází necelá pětina mléka. 

Živočišná výroba má na Vysočině silnou tradici. Přírodní podmínky předurčují Kraji Vysočina specializaci na chov dobytka, což byla i příčina pro rozvoj mlékáren a masokombinátů na území kraje již na konci 19. století. Dodnes v této oblasti působí několik podniků s nadregionálním významem. Kraj je největším producentem mléka v ČR – v roce 2022 vyprodukoval téměř 600 milionů litrů, což odpovídá 18,5 % celostátní produkce. Vysočina také drží první příčku v mezikrajském srovnání v počtu chovaných prasat (20,3 % národního podílu) a druhou v počtu skotu (15,6 %) [70]. 

Ekologické zemědělství se vyznačuje pomalým růstem a nízkým zastoupením. 

Navzdory vysokému podílu zemědělské půdy na Vysočině zůstává ekologické zemědělství méně rozvinuté. V roce 2023 bylo ekologicky obhospodařováno pouze 6,7 % zemědělské půdy, což je výrazně pod celorepublikovým průměrem (16,8 %) [71]. Ekologické hospodaření se v ČR a podobně i na Vysočině zaměřuje především na využití trvalých travních porostů, které tvoří téměř 79 % ekologické půdy. V tomto ohledu Zpráva o stavu životního prostředí za rok 2023 konstatuje “Přestože TTP mají důležitou funkci v krajině a jsou využívány pro ekologický chov hospodářských zvířat, je nutné do budoucna zvyšovat podíl ostatních kategorií, zvláště pak orné půdy a sadů, a to hlavně z důvodu zvýšení produkce biopotravin a z důvodu udržitelného obhospodařování a využívání zemědělské půdy” [47]. 

Na Vysočině v rámci ekologického zemědělství převažuje chov skotu a pěstování zeleniny. Počet ekofarem v roce 2023 byl na Vysočině 421 z celkového počtu 5 341 ekologických zemědělců v ČR (víc ekologicky hospodařících subjektů bylo ve Středočeském kraji – 454, v Moravskoslezském kraji 466, Plzeňském kraji – 652 a v Jihočeském kraji 789) [72]. V roce 2022 bylo v Kraji Vysočina evidováno 58 výrobců biopotravin z celkového počtu 990 výrobců. Navzdory rostoucímu trendu ale zůstává český trh s biopotravinami malý, tvořící pouhých 1,6 % celkové spotřeby v roce 2022 [73]. 

Kvalitu půdy ohrožuje více faktorů. 

Půdy na Vysočině čelí významným environmentálním výzvám. Vodní erozí, vyjádřené dlouhodobým průměrným smyvem půdy, je ohroženo více než 40 % zemědělské půdy [74]. Na Vysočině se dlouhodobě vykazuje nejvyšší počet erozních událostí v ČR [47]. Větrná eroze představuje menší riziko, ovlivňuje však přibližně 12 % orné půdy [75]. Utužováním půdy, způsobeným zejména těžkou mechanizací a nízkým obsahem organické hmoty, negativně ovlivňujícím její produkční schopnost i schopnost zadržovat vodu, je zranitelné přibližně 12 % orné půdy [76].

Největší problém však představuje acidifikace (okyselování), která ovlivňuje více než 86 % zemědělské půdy [77]. Kyselé půdy omezují dostupnost živin, mikrobiální aktivitu a růst plodin. Intenzivní zemědělské postupy, včetně používání minerálních hnojiv a pěstování monokultur, tento problém dále prohlubují. Většina zemědělské půdy zároveň spadá do takzvaných zranitelných oblastí dusičnany (ZOD).


Environmentální zdraví

Kraj Vysočina vyniká v oblasti životního prostředí díky čistému ovzduší, nízké hlukové zátěži a postupnému zlepšování kvality vodních toků. Přesto region čelí výzvám, jako jsou vysoké emise amoniaku ze zemědělství, přítomnost starých ekologických zátěží a kontaminace pesticidy. Zdravotní a ekologická udržitelnost kraje bude záviset na efektivním řešení těchto problémů a na dalším posilování ochrany životního prostředí.

Více

Kvalita ovzduší

Perex: Kraj Vysočina patří mezi regiony s nejčistším ovzduším v České republice, což je důsledkem nízkého podílu průmyslu a malého počtu měst. Emise škodlivých látek, jako jsou pevné částice PM10 a PM2,5, pocházejí hlavně z lokálních zdrojů, jako jsou vytápění domácností a doprava. Přestože kvalita ovzduší na Vysočině zůstává dlouhodobě příznivá, emise amoniaku (NH3) ze zemědělství dosahují nejvyšších hodnot v rámci celé republiky, což představuje výzvu pro udržení zdravého prostředí.

Emisní situace

Kraj Vysočina se dlouhodobě řadí mezi regiony s nejlepší kvalitou ovzduší v České republice [49]. Tento stav je způsoben především nízkým podílem průmyslových zón a malým počtem měst. Pro lepší pochopení tématu je důležité znát rozdíl mezi dvěma často zaměňovanými pojmy – emisemi a imisemi. První pojem označuje množství škodlivin vypouštěných daným zdrojem do ovzduší, zatímco druhý pojem, imise, vyjadřuje stav znečištění, tedy koncentraci škodlivých látek rozptýlených v ovzduší.

Zdrojem emisí na Vysočině jsou provozy, které vypouštějí znečišťující látky, včetně prašných částic, známých jako tuhé znečišťující látky (PM10 a PM2,5). Tyto částice jsou tak malé, že mohou pronikat hluboko do dýchacích cest a způsobovat vážné zdravotní problémy, jako jsou respirační a kardiovaskulární onemocnění. Hlavními zdroji těchto částic v kraji jsou kamenolomy, dřevozpracující průmysl, strojírenství, kotelny spalující tuhá paliva a doprava. V případě dlouhodobého sucha se k nim přidávají i zemědělské plochy, zejména neobdělávaná půda [3].

V roce 2022 bylo znečištění ovzduší v Kraji Vysočina ovlivněno převážně malými stacionárními zdroji emisí, lokálně pak většími zdroji a dopravou. Emise oxidu uhelnatého (CO) a těkavých organických látek (VOC) pocházely převážně z lokálního vytápění domácností, stejně jako emise PM10 a PM2,5. Emise oxidů dusíku (NOx) byly emitovány především mobilními zdroji znečištění, tedy hlavně automobily. U emisí oxidu siřičitého (SO2) byly v Kraji Vysočina hlavním zdrojem malé zdroje znečištění, zejména lokální vytápění (69 % z celkových emisí SO2). Emise amoniaku (NH3) pocházely převážně ze zemědělství, což je obdobné jako v ostatních krajích [49].

Emise znečišťujících látek na plochu území (měrné emise) v Kraji Vysočina byly v roce 2022 mírně podprůměrné ve srovnání s ostatními kraji, podobně jako v předchozích letech. Naopak emise amoniaku (NH3) pocházející hlavně ze zemědělství dosahují nejvyšších hodnot měrných emisí ze všech krajů, což znamená, že stav emisí v kraji nelze hodnotit jako zcela uspokojivý [49].

Imisní situace

Kraj Vysočina dosahuje příznivých hodnot kvality ovzduší a za poslední dvě dekády byly imisní limity překročeny minimálně, v roce 2022 dokonce ani jednou. Podíly území s překročenými imisními limity pro jednotlivé znečišťující látky se pohybují hluboko pod hodnotami krajského srovnání, s výjimkou ozonu, jehož výskyt je ovlivněn především meteorologickými podmínkami. Nicméně v posledních dvou sledovaných letech (2021 a 2022) tyto limity překročeny nebyly.

Každoročně bývá překročen limit pro roční koncentraci benzo(a)pyrenu, což je produkt nedokonalého spalování tuhých paliv, podobně jako v mnoha jiných krajích. Avšak v roce 2021 a 2022 k překročení tohoto limitu na Vysočině nedošlo. Imisní limity pro roční koncentraci PM10 ve sledovaném období 2005–2022, ani pro roční koncentraci PM2,5 ve sledovaném období 2012–2022 nebyly na Vysočině překročeny, což svědčí o relativně dobré kvalitě ovzduší v regionu.

Kvalita vody

Na Vysočině je pozorován dlouhodobý trend zlepšující se kvality vody ve vodních tocích, nicméně střednědobé a krátkodobé trendy ukazují na stagnaci v tomto vývoji.

V letech 2021–2022 byla na vodních tocích v kraji převážně zaznamenána voda III. a IV. třídy jakosti, což odpovídá znečištěné a silně znečištěné vodě. Na úseku řeky Kyjovky byla dokonce zjištěna velmi silně znečištěná voda. Hlavními faktory, které negativně ovlivňují kvalitu vody, jsou komunální znečištění způsobené nedostatečnou vodohospodářskou infrastrukturou v malých obcích a plošné znečištění ze zemědělství. Dále kvalitu vody ovlivňuje kovozpracující průmysl. V letních měsících jsou pravidelně zjišťovány nevhodné hygienické podmínky ke koupání v několika lokalitách, zejména kvůli přemnožení sinic.

V České republice je norma pro koncentraci pesticidních látek překročena v téměř polovině monitorovaných podzemních vod [78] a tento problém se nevyhýbá ani Vysočině. Na některých lokalitách byly v uplynulých letech také překročeny referenční hodnoty pro koncentraci dusíkatých látek v podzemních vodách [79, 80]. Pesticidy byly nalezeny i v povrchových vodách, přičemž v roce 2022 bylo více než 40 různých látek zjištěno ve vodách Šlapanky u Havlíčkova Brodu a v Cerekvickém potoce u Vlásenického Dvůra [81].

Jak upozorňují odborníci ČHMÚ, Kodeš a kolektiv, znečištění pesticidními látkami představuje závažný problém nejen pro zásobování pitnou vodou, ale také pro vodní ekosystémy, kde může docházet k degradaci společenstev na různých trofických úrovních. Těmto negativním změnám dle odborníků nelze zabránit žádnými pokročilými technologiemi, ale pouze prevencí průniku pesticidů do vodních zdrojů [81].

Hluková zátěž

Hluková zátěž z dopravy je na Vysočině pod celostátním průměrem, přesto jsou celodenní hlukové zátěži ze silniční dopravy vystaveny tisíce lidí.

Hluk z dálnice D1 sice v kraji představuje značnou zátěž, ale vzhledem k trasování dálnice a protihlukovým opatřením je expozice obyvatelstva hlukové zátěži z dopravy nižší než v jiných krajích. V roce 2022 bylo 18,7 tisíc lidí vystaveno celodenní hlukové zátěži nad 55 dB. Z tohoto počtu je 2,5 tisíce obyvatel vystaveno hluku, který překračuje denní mezní hodnoty, a 3,6 tisíce obyvatel je vystaveno hluku nad nočním limitem. V oblastech s celodenní hlukovou zátěží z hlavních silnic přesahující mezní hodnotu se nacházelo 685 obytných domů a 13 školských zařízení. Počet obyvatel vysoce obtěžovaných hlukem (HA), u kterých je zvýšené riziko zdravotních dopadů hlukové zátěže, činil 13,8 tisíce. Obyvatel s vysoce rušeným spánkem (HSD) bylo identifikováno 2 tisíce [49].

Staré ekologické zátěže a brownfieldy

V roce 2023 bylo na Vysočině evidováno 593 kontaminovaných či potenciálně kontaminovaných míst, z toho 6 lokalit s bezodkladnou nutností sanace. Jedná se o kontaminovaná místa, která vznikla nevhodným nakládáním s nebezpečnými látkami v minulosti, jako např. bývalé průmyslové areály, skládky odpadů, čerpací stanice a podobně [82, 83]. Národní databáze brownfieldů CzechInvest eviduje ve své veřejné databázi v kraji 4 desítky brownfieldů [84], ve skutečnosti jich může být až o 3 stovky více (tzn. jejich majitelé s nimi mají záměry a neudělili souhlas s jejich zveřejněním v národní databázi).


Změna klimatu

Změna klimatu patří mezi největší výzvy současnosti. Její dopady ovlivňují nejen přírodu, ale také hospodářství a kvalitu života obyvatel. Kraj Vysočina, navzdory své geografické poloze, není vůči těmto změnám imunní. Růst průměrných teplot, dlouhodobá sucha, přívalové povodně a další extrémní projevy počasí již region ovlivňují a budou se objevovat stále častěji.

Více

Růst teplot

Od 60. let 20. století vzrostla průměrná roční teplota v České republice o 2,2 °C, což odpovídá například posunu klimatických podmínek Vysočiny do dnešního stavu, který byl ještě v šedesátých letech typický pro Polabí. Prognózy naznačují, že do konce století by se teploty mohly zvýšit až o 4,5 °C [85]. Taková změna přinese zásadní výzvy pro krajinu i lidská sídla, která se budou muset přizpůsobit novým podmínkám. Na Třebíčsku již Lesy ČR testují odolnost netradičních dřevin, například cedrů a sekvojí, aby zjistili, zda mohou lépe čelit vysokým teplotám a suchu než běžně pěstované smrky. Tento experiment je jedním z příkladů, jak aktéři v regionu hledají odolná řešení pro budoucnost [86].

Nedostatek vody a dlouhodobá sucha

Jedním z nejzávažnějších rizik spojených se změnou klimatu je na Vysočině nedostatek vody. Ačkoli celkové množství srážek podle klimatických modelů zůstane přibližně stejné, jejich distribuce se pravděpodobně bude měnit. A ačkoliv bude pršet přibližně rovnaké množství srážek, sucho v krajině bude prohlubovat vyšší výpar v důsledku vyšších teplot. Suchá a vlhká období se budou střídat, přičemž se předpokládá, že dlouhé suché periody budou častější a intenzivnější. V období 2015 až 2020 postihlo Českou republiku nejhorší sucho za posledních 2000 let. Na Vysočině se tento jev projevil ohrožením zemědělské produkce a kolapsem lesních ekosystémů.

Výzkumy Mendelovy univerzity ukazují, že sucho negativně ovlivňuje všechny fáze vývoje rostlin, což vede k nižší životaschopnosti semen a nižším výnosům. „Snižují se výnosy ozimného ječmene, zmenšují se zrna řepky a schne kukuřice,“ potvrzují zemědělci z Jihlavska [87]. Sucho a vysoké teploty také urychlily kůrovcovou kalamitu, s kterou má kraj čerstvé zkušenosti. 

Vedle sucha představují přívalové povodně další významné riziko. Intenzivní srážky způsobují rychlý odtok vody z krajiny, erozi půdy a materiální škody. Vysočina, díky svému členitému terénu, je k těmto událostem obzvláště náchylná. Kombinace dlouhodobého sucha a rychlého odtoku vody dále oslabuje schopnost krajiny efektivně hospodařit s vodou. Pro zmírnění těchto dopadů jsou klíčové vodozádržné opatření v krajině, obnova přírody a rozšíření půdoochranných opatření. 

Sociální a ekonomické dopady

Změna klimatu má také závažné sociální dopady. Starší lidé a děti jsou zvláště ohroženi extrémními teplotami, které zvyšují riziko zdravotních komplikací. V létě 2023, kdy padaly teplotní rekordy, zkolabovaly desítky lidí. Vysočinští záchranáři měli v průměru 145 výjezdů za den, což bylo výrazně více než v předchozích letech [87].

Adaptace na změnu klimatu je na Vysočině nezbytná. Vodozádržné opatření, obnova přírody, zavádění udržitelných přístupů k zemědělství a lesnictví jsou klíčové pro budoucí rozvoj regionu. Další vývoj bude záviset na schopnosti snižovat emise skleníkových plynů a reagovat na nové klimatické podmínky. Pokud bude tempo mitigace pomalé, adaptace se stane nejen nákladnější, ale i obtížněji realizovatelnou.


O našem výzkumu

V roce 2023 jsme na Vysočině realizovali kvalitativní výzkum, abychom lépe pochopili, jak místní lidé vnímají udržitelnost. V rámci výzkumu jsme vedli polostrukturované hloubkové rozhovory s osmi různorodými respondenty. Výsledky nám poskytli zajímavý pohled na to, jak aktéři přistupují k Vysočině a udržitelnosti, jaké příležitosti a překážky toto téma přináší a jaký potenciál zatím zůstává nevyužit.

Více

Vnímání udržitelnosti

Pro různé lidi znamená udržitelnost různé věci. Celkově ji spojují s pozitivními dopady na budoucí generace a přírodu, zatímco jiní ji vnímají jako klíč k dlouhodobé životaschopnosti svých aktivit, zejména v podpoře lokálního podnikání a ekonomické stability. 

Někteří respondenti vnímali udržitelnost jako přirozenou součást svého hodnotového systému a každodenního života. Současně ale upozorňují na nutnost srozumitelné a praktické komunikace bez ideologických příměsí, aby se koncept udržitelnosti stal přístupnější i širší veřejnosti.

Na druhé straně se negativní vnímání udržitelnosti objevuje zejména v podnikatelském prostředí, kde chybějící institucionální podpora přináší komplikace a finanční rizika. Zatímco pro některé respondenty je udržitelnost hluboce zakořeněná hodnota, jiní vyjadřují nejistotu, která může pramenit z nedostatečného porozumění konceptu nebo z praktických překážek při jeho zavádění.

Mapování aktérů udržitelnosti

V rámci dotazování se diskutovalo také o aktivitě mapování aktérů a udržitelných inovací. Naši respondenti jej vnímali jako efektivní nástroj, který by mohl propojit různé sektory a iniciativy, posílit spolupráci a sdílení zdrojů. Mapa by podle nich mohla být klíčovým prostředkem pro networking, podporu udržitelných aktivit a rozvoj regionu Vysočina.

Vnímání Vysočiny

Vysočina je podle respondentů regionem s mnoha příležitostmi. Aktivní lidé a přírodní bohatství poskytují silný základ pro další rozvoj. Dobrá dopravní dostupnost navíc usnadňuje spolupráci mezi jednotlivými částmi kraje.

Nicméně region čelí i několika výzvám:

  • Nedostatek identity a pocitu sounáležitosti: Respondenti upozorňují, že regionu chybí silný pocit komunity a jednotná identita, což může omezovat spolupráci i vnější prezentaci.

  • Absence jasného centra: Nejednoznačné centrum regionu ztěžuje koordinaci a strategické plánování, ale současně může přinášet výhodu rovnoměrnějšího rozvoje.

  • Nízké zapojení obyvatel: Někteří respondenti si všimli nezájmu místních obyvatel o regionální záležitosti, což může bránit aktivnímu zapojení komunity.

  • Vnější vnímání regionu: Vysočina je někdy vnímána jako chudý region, což může omezovat příliv investic a zájem o spolupráci.


Použité zdroje

Více

[1] ČSÚ. 4.7.2024. Statistický bulletin - Kraj Vysočina - 1. čtvrtletí 2024. Dostupné z: https://csu.gov.cz/produkty/statisticky-bulletin-kraj-vysocina-1-ctvrtleti-2024 pozn.: údaj k 31.3.2024, zahrnuje to občany ČR a cizince, kteří mají v ČR trvalé bydliště, s vízami nebo s povolením k dlouhodobým pobytem.

[2] ČSÚ. 2023. Sčítání lidu, domů a bytů - analýza výsledků Kraj Vysočina. Dostupné z: 

https://csu.gov.cz/docs/107508/058d67b2-cb2e-3fe3-2b4d-a09b3aa691d7/17035322.pdf?version=1.0

[3] Krajský úřad Kraje Vysočina. 12/2023. Profil Kraje Vysočina (prosinec 2023). Dostupné z: https://www.kr-vysocina.cz/assets/File.ashx?id_org=450008&id_dokumenty=4124759

[4] Krajská správa ČSÚ v Jihlavě. 2024. Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Kraje Vysočina. Dostupné z: https://csu.gov.cz/docs/107508/5e9fdc63-17a9-b098-511e-ad4a51574a36/33013224.pdf?version=1.9 

[5] Kroufek, Roman; Činčera; Jan. 2021. Metodický rámec pro environmentální gramotnost ve školách. Souhrnná zpráva. Dostupné z: https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/environmentalni_vzdelavani_poradenstvi/$FILE/OFDN-Souhrnna_zprava_TITSMZP804-20210415.pdf

[6] ČSÚ. 2023. Statistická ročenka kraje Vysočina. Dostupné z: https://csu.gov.cz/produkty/statisticka-rocenka-kraje-vysocina-2023

[7] Pro města a obce, Demografický portál, 2023. Demografický vývoj kraje Vysočina. Dostupné z: https://www.promestaobce.cz/nezarazene/demograficky-vyvoj-kraje-vysocina/

[8] Krajská správa ČSÚ v Jihlavě, 2020. Projekce obyvatelstva: Vysočina se bude vylidňovat a stárnout. Dostupné z: https://csu.gov.cz/docs/107783/70b1c5e3-963d-ac39-1ec7-1d544f871a49/projekce_obyv_vys_2070.pdf?version=1.0

[9] ČSÚ. 2024. Demografická ročenka krajů - 2014 - 2023. Dostupné z: https://csu.gov.cz/produkty/demograficka-rocenka-kraju-57hxqosc1e 

[10] MŠMT ČR. 2024. Výkonové ukazatele, F1: souhrny za VŠ. Dostupné z: https://msmt.gov.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/statistika-skolstvi/data-o-studentech-poprve-zapsanych-a-absolventech-vysokych

[11] ČSÚ. 2024. Výdaje na VaV v krajích Česka - základní ukazatele za rok 2023. Dostupné z: https://csu.gov.cz/vydaje-na-vav?pocet=10&start=0&podskupiny=212&razeni=-datumVydani 

[12] ČSÚ. 2024. Ukazatele výzkumu a vývoje za kraje Česka 2005-2023. Výdaje na VaV, Regionální data. Dostupné z: https://csu.gov.cz/docs/107516/efcc1b98-b74f-f45c-7295-6b9ce6876f9b/ukazatele_vyzkumu_a_vyvoje_podle_kraju_ceske_republiky.xlsx?version=1.1 

[13] ČSÚ. 2024. Pracovníci ve VaV. Dostupné z: https://csu.gov.cz/pracovnici-ve-vav?pocet=10&start=0&skupiny=21&razeni=-datumVydani 

[14] Kraj Vysočina. 2023. Krajská příloha RIS3 strategie za Kraj Vysočina. Dostupné z: https://www.kr-vysocina.cz/assets/File.ashx?id_org=450008&id_dokumenty=4116655

[15] Hýblová, Aneta; Zdražil, Pavel. 2013. Vliv přímých zahraničních investic na ekonomickou výkonnost regionu. Obyvatelstvo, region a bezpečnosti. Regionální rozvoj mezi teorií a praxí. Sborník příspěvků. 

[16] Jůzl, František, 2010. Efekty přímých zahraničních investic v regionu Vysočina. Bakalářská práce, Vysoká škola ekonomická v Praze. Dostupné z: https://theses.cz/id/sp6t7k/?lang=en

[17] Novák, V., Toušek, V., Szczyrba, Z., Šerý, O. 2010. Analýza socioekonomického rozvoje kraje Vysočina se specifikací potřeb po roce 2013 z hlediska kohezní politiky. Univerzita Palackého v Olomouci. Dostupné z: https://www.dotaceeu.cz/getmedia/4b43616f-0726-40db-8d0f-59eabb3ecfa9/Analyza-SE-rozvoje-Vysocina_loga.pdf 

[18] German Group. 2009. Závěrečná zpráva z druhé etapy projektu - Plnění cílů strategie regionálního rozvoje ČR a vyhodnocení dopadů kohezní politiky na regionální rozvoj. Dostupné z: https://mmr.gov.cz/getmedia/5dab39d5-930d-4731-bc97-0874b6a6a2ac/Zaverecna_zprava_2_etapa.pdf 

[19] Damborský, Milan. 2019. Regionální rozložení přímých zahraničních investic v kontextu ekonomické úrovně krajů České republiky, Geographia Cassoviensis XIII, 2/2019. Dostupné z: https://doi.org/10.33542/GC2019-2-01

[20] Holub, Petr. 2024. Předvolební výstraha vládním stranám: Nůžky se otevírají. Sezn Zprávy. Dostupné z: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/volby-kraj-predvolebni-vystraha-vladnim-stranam-nuzky-mezi-regiony-se-oteviraji-258539#utm_content=ribbonnews&utm_term=Vysočina&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz

[21] ČSÚ. 2024. Porovnávání krajů - HDP na obyvatele (Kč). Dostupné z: https://csu.gov.cz/porovnani-kraju-poradi-kraju 

[22]  Marek Švehla: “V jakém kraji se žije nejlépe a v jakém nejhůře? To druhé je poměrně jasné” Časopis Respekt 38, ročník 35, str.23

[23] ČSÚ. 2024. Tvorba hrubého fixního kapitálu na 1 obyvatele (ČR = 100) v %. Dostupné z: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt&pvo=NUCD06&z=T&f=TABULKA&skupId=4809&katalog=30832&pvo=NUCD06&str=v206

[24] ČSÚ. 2024. Podíl tvorby hrubého fixního kapitálu na hrubé přidané hodnotě. Dostupné z: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt&pvo=NUCDPORK03&z=T&f=TABULKA&skupId=4809&katalog=30832&pvo=NUCDPORK03

[25] ČSÚ. 2024. Zaměstnanci a mzdy, ukazatel průměrná hrubá měsíční mzda na přepočtené počty zaměstnanců (Kč) k 1. čtvrletí 2024. Dostupné z: https://csu.gov.cz/zamestnanci-a-mzdy?1_pocet=10&1_start=0&pocet=10&start=0&1_skupiny=11&1_vlastnostiVystupu=12&1_razeni=-datumVydani&skupiny=11&vlastnostiVystupu=15&pouzeVydane=true&razeni=-datumVydani#regionalni-data

[26] ČSÚ. 2024. Zaostřeno na ženy a muže 2023. Dostupné z: https://csu.gov.cz/docs/107508/d136ba34-31ff-bb5d-cd61-c597cdf4a603/30000223.pdf?version=1.0 

[27] MPSV ČR. 2024. Měsíční nezaměstnanost - vývoj trhu práce pro vybrané kraje a ČR za říjen 2024. Dostupné z: https://data.mpsv.cz/web/data/vizualizace15?mesic=10&rok=2024 

[28] MPSV ČR. 2024. Nezaměstnanost v ORP za Kraj Vysočina za říjen 2024. Dostupné z: https://data.mpsv.cz/web/data/vizualizace6?mesic=10&rok=2024&kraj=CZ063

[29] STEM/MARK. 2023. Polovina lidí nezná svého hejtmana. Dostupné z: https://stemmark.cz/polovina-lidi-nezna-sveho-hejtmana/ 

[30] Český statistický úřad, 2024. Zaměstnanci a mzdy, Registrovaná nezaměstnanost podle krajů. Dostupné z: https://csu.gov.cz/registrovana-nezamestnanost-a-volna-pracovni-mista-mpsv?pocet=10&start=0&skupiny=44&razeni=-datumVydani#regionalni-data

[31] ČSÚ, 2024. Průměrná mzda na Vysočině v 1. až 2. čtvrtletí 2024 – mírný reálný nárůst. Dostupné z: https://csu.gov.cz/vys/prumerna-mzda-na-vysocine-v-1-az-2-ctvrtleti-2024-mirny-realny-narust

[32] ČSÚ. 2024. EU SILC - Životní podmínky. Domácnosti podle krajů - 2. Část. Rozdělení domácností a osob podle příjmových skupin (%).Dostupné z: https://csu.gov.cz/docs/107508/518a660a-b501-371d-d621-8d595d51a585/160021241502b.pdf?version=1.0 

[33] ČSÚ. 2024. EU SILC - Životní podmínky domácností. Domácnosti podle krajů - 2. Část. Subjektivní názory  (%). Dostupné z: https://csu.gov.cz/docs/107508/d23b342b-dc58-e7a6-3213-9cb32887fe43/160021241502e.pdf?version=1.0 

[34] Institut prevence a řešení předlužení. 2024. Mapa zadlužení - Podíl osob v exekuc. Dostupné z: https://www.mapazadluzeni.cz/?g=kraj&v1=podil_osob_v_exekuci&v1p=2024-Q3 

[35] Horký, Petr. 2023. Česko ve volbách není rozdělené na město a venkov, ale podle kvality života. RESPEKT. Dostupné z: https://www.respekt.cz/rozhovor/cesko-ve-volbach-neni-rozdelene-na-mesto-a-venkov-ale-podle-kvality-zivota?srsltid=AfmBOopvg9jO6Mmhs5C2_4V0bQ7daLtQi2OnfyZ4N0chEIQ9geBPF6fX

[36] Macků, Karel; Burian, Jaroslav; Vodička; Hynek, 2023. Implementation of GIS Tools in the Quality of Life Assessment of Czech Municipalities. International Journal of Geo-Information. Dostupné z: https://doi.org/10.3390/ijgi12020043

[37] Boček, Jan; Cibulka, Jan. 2018. Interaktivní mapa kvality života: nastavte si vlastní kritéria a podívejte se, ve kterých obcích se dobře žije. iROZHLAS. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/mapa-kvality-zivota-median-prokop-kscm-spd_1811220600_jab?fbclid=IwAR2X7SWBU16ALJ5GftGHqjFFcayPoylXRfWgJtCjL6N7tiOmMMvtLOxFN70

[38] Rýpl, Oldřich; Pászto, Vít; Macků, Karel. 2024. The quality of life in Czech rural and urban spaces. Humanities and Social Sciences Communications. Dostupné z: DOI: 10.1057/s41599-023-02423-1

[39] Agentura pro sociální začleňování, n.d. Index sociálního vyloučení. Dostupné z: https://www.socialni-zaclenovani.cz/index_socialniho_vylouceni/

[40] Lang, P. 2024. Sociální vyloučení v Česku: rozsah v roce 2023. Agentura pro sociální začleňování. Dostupné z: https://mmr.gov.cz/getmedia/56ad22e8-10d9-4683-a56b-9d60641aa9db/ASZ_zprava_ISV_2023.pdf.aspx?ext=.pdf 

[41] PAQ Research. 2024. Kde a jak se projevují sociální problémy. Mapa vzdělávání. Dostupné z: https://mapavzdelavani.cz/socialni-problemy 

[42] PAQ Research. 2024. Destabilizující chudoba (expertní pásma, 2023) po ORP. DataPAQ, prohlížečka regionálních dat. Dostupné z: https://www.datapaq.cz/?v1=dest_chudoba&v1p=2023&v1t=pasma 

[43] PAQ Research. 2024. Socioekonomické znevýhodnění (expertní pásma, 2023) po ORP. DataPAQ, prohlížečka regionálních dat. Dostupné z: https://www.datapaq.cz/?v1=socioeko_znevyhodneni&v1p=2023&v1t=pasma 

[44] ČSÚ. 2024. Vývoj obyvatelstva České republiky, Tabulková příloha - Rozvodovost, krajské srovnání, dostupné z: https://csu.gov.cz/docs/107508/56f63a69-3e1a-76ab-d47e-bca203e6db06/13006924p03.pdf?version=1.0]

[45] ČSÚ. 2024. Ženy a muži v rozhodovacích procesech. Regionální data - Ženy a muži v krajích - volby do zastupitelstev obcí. Dostupné z: https://csu.gov.cz/zeny-a-muzi-v-rozhodovacich-procesech?pocet=10&start=0&skupiny=30&razeni=-datumVydani#regionalni-data___zeny-a-muzi-v-krajich-volby-do-zastupitelstev-obcisupsup

[46] ČSÚ. 2024. Ženy a muži v rozhodovacích procesech. Regionální data - Ženy a muži v krajích - volby do zastupitelstev krajů. Dostupné z: https://csu.gov.cz/zeny-a-muzi-v-rozhodovacich-procesech?pocet=10&start=0&skupiny=30&razeni=-datumVydani#regionalni-data___zeny-a-muzi-v-krajich-volby-do-zastupitelstev-kraju

[47] CENIA, 2024. Zpráva o životním prostředí České republiky 2023. Dostupné z: https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/zpravy_o_stavu_zivotniho_prostredi_publikace/$FILE/OPZUR-ZoZP_2023-20241114.pdf 

[48] Agentura ochrany a přírody, 2024. Ústřední seznam ochrany přírody. Souhrnný přehled k dnešnímu dni [18.8.2024] za Vysočina kraj. Dostupné z: https://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/sumarizace/

[49] CENIA, 2023. Zpráva o životním prostředí v Kraji Vysočina 2022. Dostupné z: https://www.cenia.cz/wp-content/uploads/2023/12/KZ_2022_VYS.pdf

[50] Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, n.d., Přírodní parky. Dostupné z: https://nature.cz/prirodni-parky

[51] Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, n.d. Konektivita krajiny. Dostupné z: https://nature.cz/konektivita-krajiny

[52] CENIA, 2023. Zpráva o životním prostředí České republiky 2022. Dostupné z: https://www.cenia.cz/wp-content/uploads/2023/12/Zprava_ZP_CR_2022.pdf

[53] MŽP ČR, 2024. 2. zpráva o kvalitě života a její udržitelnosti. Vyhodnocení naplňování Strategického rámce Česká republika 2030. Dostupné z: https://www.cr2030.cz/strategie/wp-content/uploads/sites/2/2024/03/2.-zprava-o-kvalite-zivota.pdf

[54] Kraj Vysočina, 2021. Doporučení na ochranu a zlepšování prostupnosti kritických míst (KM) migračních koridorů zvláště chráněných druhů velkých savců. Dostupné z: https://www.kr-vysocina.cz/doporuceni-na-ochranu-a-zlepsovani-prostupnosti-kritickych-mist-km-migracnich-koridoru-zvlaste-chranenych-druhu-velkych-savcu/d-4106483

[55] ČSÚ. 2024. Porovnávání krajů, pořadí krajů, koeficient ekologické stability. Dostupné z: https://csu.gov.cz/porovnani-kraju-poradi-kraju 

[56] Ministerstvo životního prostředí České republiky, 17.6.2024. Přelomové nařízení na obnovu evropské přírody po měsících vyjednávání schválila Rada ENVI. Na přijetí se zásadně podílela i Česká republika. MŽP ČR. Dostupné z: https://www.mzp.cz/cz/news_20240617_Prelomove-narizeni-na-obnovu-evropske-prirody-po-mesicich-vyjednavani-schvalila-Rada-ENVI-Na-prijeti-se-zasadne-podilela-i-Ceska-republika

[57] Rada Evropské unie, 2024. Právní rámec pro obnovu přírody: Rada nařízení s konečnou platností schválila. Dostupné z: https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2024/06/17/nature-restoration-law-council-gives-final-green-light/

[58] ÚHUL, 2024. Kategorizace lesů. Envirometr. Dostupné z: https://www.envirometr.cz/data/kategorizace-lesu 

[59] ÚHUL, 2024. Kraj Vysočina. Dostupné z: https://info.uhul.cz/Regions/63

[60] Pribyla, O. 2021. Proč umírají české jehličnaté lesy? Fakta o klimatu. Dostupné z: https://faktaoklimatu.cz/explainery/umirani-ceskych-lesu

[61] Vampolová, Š. 2024. Lesy na Vysočině. Statistika & My. Časopis Českého statistického úřadu. Dostupné z: https://statistikaamy.csu.gov.cz/lesy-na-vysocine 

[62] Zach, D. 2024. Po vytěžení kůrovcového dřeva budou nejvíc zasažené obce I 40 let bez příjmů z lesů. Český rozhlas Vysočina. Dostupné z: https://vysocina.rozhlas.cz/po-vytezeni-kurovcoveho-dreva-budou-nejvic-zasazene-obce-i-40-let-bez-prijmu-z-9173533

[67] - Pirochová, K. 2024. V česku chybí podpora drobných vlastníků lesa: těch je nejvíce na Vysočině. Vysočina-News. Dostupné z: https://vysocina-news.cz/v-cesku-chybi-podpora-drobnych-vlastniku-lesa-tech-je-nejvice-na-vysocine/ 

[68] Pilař, M. 2024. Lesní porosty Vysočiny se po kůrovci pomalu obnovují, majitelé musí vynakládat na jejich obnovu velké prostředky. Vysočina-News. Dostupné z: https://vysocina-news.cz/lesni-porosty-vysociny-se-po-kurovci-pomalu-obnovuji-majitele-musi-vynakladat-na-jejich-obnovu-velke-prostredky/ 

[69] SVOL, 2024. V Česku chybí podpora drobných vlastníků lesa: dobrovolné spolky by pomohly chránit lesy jako “rodinné stříbro”. Dostupné z: https://svol.cz/aktuality/283-v-cesku-chybi-podpora-drobnych-vlastniku-lesa-dobrovolne-spolky-by-pomohly-chranit-lesy-jako-rodinne-stribro

[70] ČSÚ, 2024. Živočišná výroba, regionální data. Dostupné z: https://csu.gov.cz/zivocisna-vyroba?pocet=10&start=0&podskupiny=272&razeni=-datumVydani#regionalni-data

[71] MZE. 2024. Registr ekologických podnikatelů. Výměry půdy v EZ podle krajů k 3.12.2024. Dostupné z: https://mze.gov.cz/public/app/eagriapp/EKO/Prehled/StatistikaKraj.aspx?stamp=1733289738865 

[72] Ústav zemědělské ekonomiky a informací. 2024. Počet ekologicky hospodařících subjektů v krajích. Dostupné z: https://www.envirometr.cz/data/pocet-ekologicky-hospodaricich-subjektu-v-krajich 

[73] Hlaváčková, J., Havlíčková, K., Havlíčková, B. 2024. Zpráva o trhu s biopotravinami v ČR v roce 2022. Ústav zemědělské ekonomiky a informací. Dostupné z: https://mze.gov.cz/public/portal/-a41096---DLHaxR5o/zprava-o-trhu-s-biopotravinami-v-cr-v-roce-2022

[74] Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i., 2024. Dlouhodobý průměrný smyv půdy (G). Půda v číslech. Dostupné z: https://statistiky.vumop.cz/?core=stat&kind=g&year=&output=pdf

[75] Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i., 2024. Potenciální ohroženosti větrnou erozí – od roku 2019. Půda v číslech. Dostupné z: https://statistiky.vumop.cz/?core=stat&kind=vitr&year= 

[76] Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i., 2024. Potenciální zranitelnost spodních vrstev půdy utužením. Půda v číslech. Dostupné z: https://statistiky.vumop.cz/?core=stat&kind=kom&year=

[77] Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i., 2024. Potenciální zranitelnost půd acidifikací. Půda v číslech. Dostupné z: https://statistiky.vumop.cz/?core=stat&kind=ac&year=2019

[78] Bilben, Martin. 2020. Pesticid: nepřítel vody. Čtyři Češi ze sta pijí vodu, která nesplňuje normy. Hospodářské noviny. Dostupné z: https://archiv.hn.cz/c1-66770850-pesticid-nepritel-vody

[79] ČHMÚ, 2023. Koncentrace dusíkatých látek v podzemních vodách. Envirometr. Dostupné z: https://www.envirometr.cz/data/koncentrace-dusikatych-latek-v-podzemnich-vodach

[80] ČHMÚ, 2023. Koncentrace pesticidů v podzemních vodách. Envirometr. Dostupné z: https://www.envirometr.cz/data/koncentrace-pesticidu-v-podzemnich-vodach

[81] Kodeš, Vít; Vejvodová, Jitka; Sirotková, Kamila. Kvalita povrchových vod z pohledu pesticidních látek a faktory mající vliv na výskyt pesticidů ve vodách. Vodní hospodářství. Dostupné z: https://vodnihospodarstvi.cz/kvalita-povrchovych-vod-z pohledu-pesticidnich-latek-a faktory-majici-vliv-na-vyskyt-pesticidu-ve-vodach/

[82] MŽP ČR, 2024. SEKM3 Portál - Systém evidence kontaminovaných míst.

[83] CENIA, 2022. Evidence kontaminovaných míst. Počet lokalit starých ekologických zátěží evidovaných v SEKM v ČR [počet lokalit], 2023. https://www.envirometr.cz/data/evidence-kontaminovanych-mist 

[84] CzechInvest, 2024. Národní databáze brownfieldů. Dostupné z: https://brownfieldy-dotace.czechinvest.org/Aplikace/bf-public-x.nsf/bfs.xsp?Region=5 

[85] Biben, M. 2024. Od roku 1961 se teplota v Česku zvedla o 2,2 stupně. Celá země jaky by se přestěhovala z Vysočiny do Polabí. Hospodářské noviny. Dostupné z: https://archiv.hn.cz/c1-67294920-od-roku-1961-se-teplota-v-cesku-zvedla-o-2-2-stupne-cela-zeme-jako-by-se-prestehovala-z-vysociny-do-polabi 

[86] Pik, D. 2024. Na Vysočině vysazují exotické stromy. Mají být odolnější než ty stávající. Videoreportáž, TV Nova. Dostupné z: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/550376-na-vysocine-vysazuji-exoticke-stromy-maji-byt-odolnejsi-nez-ty-stavajici 

[87] Podešva, P. 2023. Vysočina brojí proti suchu. Plánu musejí dát zelenou ministerstva. Pelhřimovský deník.cz. Dostupné z: https://pelhrimovsky.denik.cz/zpravy_region/vysocina-broji-proti-suchu-planu-museji-dat-zelenou-ministerstva-20230102.html 

[88] Kroc, V. 2023. Klimatická změna v Česku? Dotýká se nás pár extrémních projevů. Bude ale problém s vodou, upozorňuje klimatolog. Radiožurnál. Český rozhlas. Dostupné z: https://radiozurnal.rozhlas.cz/klimaticka-zmena-v-cesku-dotyka-se-nas-par-extremnich-projevu-bude-ale-problem-s-9054356 

[89] Veselovský, O. 2024. Dopady klimatické změny – klimatická a přírodní rizika jako běžná součást rozhodování korporátů i jednotlivců. Hospodářské noviny. Dostupné z: https://benative.hn.cz/c1-67474140-dopady-klimaticke-zmeny-klimaticka-a-prirodni-rizika-jako-bezna-soucast-rozhodovani-korporatu-i-jednotlivcu

[90] Král, P. 2024. Září budou tropická jako července. Školní budovy nejsou na horka připravené, poukazuje bioklimatolog Trnka. Radiožurnál, Český rozhlas. Dostupné z: https://radiozurnal.rozhlas.cz/zari-budou-tropicka-jako-cervence-skolni-budovy-nejsou-na-horka-pripravene-9304595

Pomozte nám objevit vysočinské aktéry a inovace v udržitelnosti

Abychom mohli spolupracovat a sdílet, musíme o sobě vědět. Tvoříme proto mapu inovací a aktérů v udržitelnosti, kteří pomáhají udržitelné Vysočině. Víte o někom? Jste to vy?

Chcete se spojit? Ozvěte se nám!

Máte nápad, který pomůže inovátorské komunitě? Hledáte inspiraci a spřízněné duše?

Boglárka Vám odpoví do dvou pracovních dní.
boglarka@vyhub.cz