Boj proti globálnímu odlesňování: Co přinese nové nařízení EU?
9 min.

21. 1. 2025
Boglárka Kurka Ivanegová
Ke snídani cappuccino ze sójového mléka, na svačinu čokoládová tyčinka. Po obědě projížďka na kole a na večeři možná argentinský steak. Před spaním čtení z jedné z mnohé knih, které se hromadí na dřevěném stolku. Co mají produkty v tomto celkem realistickém scénáři společného? Pocházejí nebo obsahují jednu ze sedmi komodit – kávu a sóju v cappuccinu, kakao v čokoládové tyčince, plášť na kolo z kaučuku. Odhaduje se, že 50 % balených výrobků v supermarketech obsahuje palmový olej [1]. Skot na steak a dřevo na nábytek a papír. A právě produkce těchto komodit patří mezi největší příčiny globálního odlesňování, neboli deforestace.
Podle Forest Declaration Assessment dosáhla globální míra deforestace za rok 2023 6,37 milionu hektarů – to odpovídá ploše větší, než je celé Slovensko, a dvojnásobku všech lesů v Česku [2]. Tento údaj zahrnuje zejména konverzi lesů na zemědělskou půdu, což je hlavní příčinou odlesňování. Většina (96 %) tohoto odlesňování probíhá v tropických oblastech, které jsou domovem původních obyvatel, jedinečné biodiverzity a hrají klíčovou roli v regulaci globálního klimatu.
Aktuální mírou odlesňování jsou krajiny světa daleko od závazku ukončení deforestace do roku 2030. Problémem ale není jenom odlesňování, ale také poškozování lesů. Dle Forest Declaration Assessment bylo více než 60 milionů hektarů lesů degradováno do nižší třídy ekologické integrity, což je desetinásobek plochy, která byla odlesněna.

Zdroj: Palmová plantáž v okolí jeskyně Kiwumulo v Ugandě (Sandra Aceng, Wikimedia Commons)
Nové nařízení EU o odlesňování (EUDR)
Evropská unie hraje klíčovou roli v globální deforestaci. V první dekádě tohoto tisíciletí byla odpovědná za jeden z největších podílů tropického odlesňování, pokud vezmeme v potaz dovoz zemědělských komodit. Evropská unie již sice není nyní na prvních příčkách, přesto bylo v období 2019–2021 15 % globálního odlesňování, spojeného s mezinárodním obchodem, vázáno na evropský trh [3].
Evropská unie se proto rozhodla zakročit proti globálnímu odlesňování a degradaci lesů novým nařízením, které vstoupí v platnost 30. prosince 2025 [4]. Jedním z cílů Nařízení o odlesňování (EUDR) je zaručit občanům EU, že výrobky, které nakupují, používají a spotřebovávají na trhu EU, nepřispívají k celosvětovému odlesňování a poškozování lesů.
EUDR zavazuje společnosti obchodující se zmiňovanými sedmi komoditami, aby shromažďovaly příslušné informace o komoditách a produktech, aby se zajistilo, že nebudou produkovány na půdě, která byla po 31. prosinci 2020 odlesněna nebo poškozena. Jsou vázány k tomu, aby prováděly náležitou péči (tzv. due diligence) a analyzovaly a vyhodnocovaly rizika ve svém dodavatelském řetězci [4, 6].
Měly by se také zaměřit na minimalizaci rizik, například prostřednictvím nezávislých auditů, používáním nástrojů satelitního sledování a jiných prostředků za účelem kontroly původu produktu. Podniky jsou dále povinny podat prohlášení do informačního systému vytvořeného Evropskou komisí (The Deforestation Due Diligence Registry). Pro malé a mikropodniky platí odklad do poloviny roku 2026.

Zdroj: Nelegálne odlesňovanie v brazílskom štáte Maranhão (Ibama, Wikimedia Commons)
Evropská unie se rozhodla zakročit proti globálnímu odlesňování a degradaci lesů novým nařízením, které vstoupí v platnost 30. prosince 2025.
Implementace v Česku
Hlavním kontrolním orgánem EUDR v ČR bude Ústav pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem, který se od ledna 2025 transformuje na Národní lesnický institut. Až dvě třetiny kontrol, zejména pro komoditu dřevo, budou spadat do jeho kompetence. Další komodity budou sledovat Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Státní veterinární správa, Česká inspekce životního prostředí, krajské hygienické stanice a Česká obchodní inspekce [5]. Podrobné informace o nařízení jsou v češtině k dispozici v dokumentech Průvodce EUDR a Vodítka k plnění povinností pro odvětví lesnictví v ČR [7, 8].

Zdroj: Satelitní obraz amazonského pralesa (Alexander Gerst, Wikimedia Commons)
Kritika a výzvy
Think tank Bruegel upozorňuje, že cíle EUDR jsou nejen správné, ale také nezbytné. Většina evropských spotřebitelů si přeje, aby produkty, které kupují, nepřispívaly k odlesňování, avšak často postrádají relevantní informace o původu zboží [3]. Hospodářské subjekty v dotčených sektorech cílům nařízení většinou přitakávají, i když se obávají navýšené administrativní zátěže a kritizují metodické nedostatky, které by měly být v následujícím období dopracovány.
Zavedení EUDR může přinést značné výzvy pro některé obchodní partnery EU, zejména pro země v rozvojových regionech, které dodávají významnou část komodit regulovaných tímto nařízením. Malí producenti, například farmáři v tropických oblastech, často postrádají prostředky nebo přístup k technologiím potřebným k tomu, aby mohli splnit přísné požadavky na sledovatelnost a náležitou péči. Pro tyto producenty může být nové nařízení vnímáno jako překážka, která ohrožuje jejich přístup na evropský trh.
Bruegel zdůrazňuje, že pro zmírnění těchto dopadů by měla EU aktivně spolupracovat s těmito zeměmi na budování jejich kapacit a nabízet jim technickou i finanční podporu. To zahrnuje vzdělávání o požadavcích EUDR, investice do systémů sledovatelnosti a rozvoj nástrojů, jako jsou satelitní technologie, které usnadní plnění požadavků. Správná implementace tohoto nařízení musí zahrnovat podporu udržitelné produkce a spolupráci s nejzranitelnějšími aktéry v dodavatelských řetězcích, aby nedocházelo k jejich vyloučení z trhu EU. EUDR tak staví před EU nejen odpovědnost za ochranu lesů, ale také výzvu zajistit, že transformace k udržitelnosti bude spravedlivá a inkluzivní pro všechny obchodní partnery.
[1] World Wildlife Fund. n.d. 7 things to know about palm oil. Dostupné z: https://wwfcee.org/partnerships/partnership-for-sustainable-food/7-things-to-know-about-palm-oil
[2] Forest Declaration Assessment Partners. 2024. Forests under fire: Tracking progress on 2030 forest goals. Climate Focus (coordinator and editor). Accessible at: https://forestdeclaration.org/wp-content/uploads/2024/10/2024ForestDeclarationAssessment.pdf
[3] Grabbe H., Léry Moffat, L. 2024. Extra time for deforestation: lessons for future EU environmental legislation. Policy Brief 28/2024. Bruegel. Dostupné z: https://www.bruegel.org/sites/default/files/2024-11/PB 28 2024_2.pdf
[4] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1115 ze dne 31. 5. 2023 o dodávání na trh Unie a vývozu z Unie některých komodit a produktů spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů a o zrušení nařízení (EU) č. 995/2010. Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=celex%3A32023R1115#d1e32-243-1
[5] Horáček, F. 2024. Evropa bojuje proti odlesňování. Český stát kvůli tomu naroste o 96 lidí. Seznam Zprávy. Dostupné z: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-finance-evropa-bojuje-proti-odlesnovani-cesky-stat-kvuli-tomu-naroste-o-96-lidi-258986
[6] Evropská komise. 2021. Biologická rozmanitost: produkty na trhu EU, které nezpůsobují odlesňování. Dostupné z: https://op.europa.eu/o/opportal-service/download-handler?identifier=e75f251c-4c11-11ec-91ac-01aa75ed71a1&format=pdf&language=cs&productionSystem=cellar&part=
[7] ÚHUL. 2024. Průvodce EUDR. Nařízení EU proti odlesňování. Verze 24/11. Dostupné z: https://www.uhul.cz/wp-content/uploads/PRUVODCE-EUDR_FINAL.pdf
[8] ÚHUL. 2024. Vodítka k plnění povinností. Nařízení EU proti odlesňování pro odvětví lesnictví v ČR. Dostupné z: https://www.uhul.cz/wp-content/uploads/Voditka_EUDR-CR-final.pdf