Žije či nežije ESG? A proč tomu věnovat pozornost?
6 min.
11. 4. 2025
Jan Kurka
Před několika dny rozvířila zpravodajské portály zpráva, že české banky zamítnou až čtvrtinu žádostí o úvěr kvůli ESG. Banky tak reagují na vlastní povinnosti reportovat, jakým způsobem jsou jejich portfolia přesměrována od neudržitelných aktivit k těm udržitelným. Pokud tedy vyhodnotí, že obchodní činnost daného subjektu je v rozporu s environmentálními, sociálními či etickými principy, zpravidla žádost o financování odmítnou.
Podobné změny vidíme i u velkých odběratelů, zejména ze západní Evropy. Ti už dnes běžně připravují své české dodavatele na povinnost sbírat určité nefinanční informace. V blízké době budou tyto informace i posuzovat a podle nich se rozhodovat, s kým budou obchodovat.
Kde se ono ESG (environmentální, sociální a řídící oblast) ale vlastně vzalo? V českém veřejném prostoru rezonuje zejména v souvislosti s evropskou směrnici Corporate Sustainability Reporting Directive (CSRD), která velkým podnikům nařizuje od tohoto roku vedle výročních práv publikovat i zprávy o udržitelnosti, a zejména pak v posledních týdnech v souvislosti s tzv. Omnibusem, jenž usiluje o celkové zjednodušení reportovacích povinnosti obchodních společností.
Jeho součastí je návrh na odklad publikování ESG reportů o 2 roky, zúžení okruhu povinných subjektů na ty s více jak 1000 zaměstnanci (oproti původním 250) a zjednodušení reportovacích standardů včetně omezení na vybrané oblasti (klimatický změna, vlastní pracovní síla či podniková kultura). ESG tu však bylo již dávno předtím v podobě dobrovolných globálně používaných reportovacích standardů jako jsou Global Reporting Initiative (GRI) či Carbon Disclosure Project (CDP).
Důvodem tomu je zejména skutečnost, že udržitelnost, resp. globální změny způsobené neudržitelnými aktivitami, už dnes mají reálná rizika pro konkrétní firmy. Viděli jsme to například při povodních ve Slovinsku, které významně narušily celý dodavatelský řetězec automobilového průmyslu ve střední Evropě a vedly k řadě odstávek s obrovskými škodami. Tyto rozsáhlé povodně, v minulosti označované jako stoleté či pětisetleté, klimatická změna činí mnohem častějšími, což z událostí “jednou za život” dělá součást našich životů, na kterou je třeba se připravit. Dalším důvodem je změna chování finančních institucí, jak bylo řečeno výše, ale i chování zákazníků a koncových spotřebitelů, kteří požadují čím dál více, aby služby a produkty, které nakupují, splňovaly udržitelné standardy.
Proč je to důležité pro SMEs?
I když se může zdát, že ESG je relevantní pouze pro velké společnosti, i malé a střední podniky (SMEs) mohou z implementace ESG principů profitovat:
Přístup k financování: Investoři a banky stále více preferují společnosti, které dbají na udržitelnost. Implementace ESG může zlepšit přístup k kapitálu.
Zvýšení konkurenceschopnosti: SMEs, které adresují ESG rizika, mohou získat konkurenční výhodu na trhu a zlepšit svou reputaci zejména u velkých zákazníků.
Snížení rizik: Efektivní řízení ESG faktorů může snížit rizika spojená s regulací, změnou klimatu a sociálními otázkami.
Co to znamená pro Vysočinu?
Tyto změny se odehrály nejprve v západní Evropě a z pohledu Vysočiny to vidíme například na mateřských společnostech zde usazených výroben. Bosch, Huhtamaki či Stora Enso již dlouhou dobu každoročně publikují zprávy o udržitelnosti svého globálním působení. To se postupně mění i u Vysočinských firem. Krajský úřad letos podpoří tři místní společnosti, aby si zpracovaly své první zprávy o udržitelnosti. Na druhou stranu je ale patrné, že drtivá většina vysočinských společností stále vyčkává, případně doposud tématu nevěnuje žádnou pozornost. To se může ukázat jako nerozumné rozhodnutí. Schopnost transparentně dokázat svou výkonnost v oblasti k udržitelnosti (a rok od roku ji zlepšovat) bude postupně nabývat na významu při získávání financování či udržení zákazníků.
Připravit se na ESG reporting navíc není záležitost několika týdnů, ale měsíců a někdy i několika málo let. Pochopení šíře významu ESG je u každého oboru rozdílné a opírá se o specifické legislativy a oborové dobré praxe včetně různých iniciativ, působení lídrů či očekávání různorodých stakeholderů (nejenom finančních institucí a zákazníků jak bylo uvedeno výše). Současně procesy řízení ESG a integrace manažerských systémů, díky čemuž může společnost ESG využít jako řadu příležitostí např. v oblasti úspor a efektivity, nových zákazníků a trhů či zlepšení vztahu se zaměstnanci, si vyžadují svůj čas.
O tom všem a mnohém dalším, jak může ESG sloužit jako jeden ze stimulů pro další rozvoj a zvyšování konkurenceschopnost, se můžete dozvědět na semináři, který v Jihlavě pořádá agentura CzechInvest, konzultační společnost Deloitte a platforma Změna k lepšímu v úterý 15. dubna 2025. Nebo nám dejte vědět, co byste o tématu chtěli vědět více, a my se tomu budeme dále věnovat.
Zdroj úvodní fotografie: (Freepik)
