Česká republika má příležitost vydělat na dekarbonizaci. A Vysočina také

Více než pětina českého vývozu, tedy 1,2 bilionu korun, představuje export „clean tech“ výrobků. Dekarbonizace a investice do energetické tranzice jsou globálním megatrendem, ve kterém má česká ekonomika jednu z nejlepších šancí růst. V roce 2023 dosáhl objem vývozu „clean tech“ položek stejné hodnoty jako vývoz automobilového průmyslu, což je klíčový sektor pro českou ekonomiku.

Česko je druhou nejpřipravenější ekonomikou, která může těžit z globální trendu dekarbonizace, a má třetí nejvyšší podíl mezi zeměmi v zaměstnanosti v zelené výrobě. Projekt Mapa příležitostí platformy Druhá ekonomická transformace spustil webovou stránku, která shromažďuje informace o potenciálu českého exportu v jednotlivých sektorech s využitím udržitelné výroby.

V této chvíli bylo zmapováno 4056 výrobků z 5606 vývozních položek, což představuje 88 procent českého vývozu. Jako „clean tech“ je identifikováno 501 položek a představuje to více než pětinu celého českého vývozu, konkrétně 21,4 procenta. „Elektromobilita, jak ukazují data, se stala v roce 2023 oborem, který dokázal vyvézt z Česka zboží za více než 10 miliard dolarů. Meziroční růst je pak vyčíslen na 33 procent. Velmi slibným odvětvím jsou železnice a kolejová vozidla. Jde především o elektrická kolejová vozidla poháněná trolejí, díly pro lokomotivy či vozidla k údržbě tratí. Například v samotné oblasti dodávek dílů pro lokomotivy nám patří 3. místo na světě! Za celé „železniční“ odvětví byl pak růst působivých 46 procent a objem byl přes 2 miliardy dolarů. Objemově významnou skupinou výrobků pak jsou elektrické sítě a elektrické prvky. Poptávka po nich roste díky tomu, že roste objem distribuovaně vyráběné elektřiny, díky které je potřeba budovat a posilovat energetické sítě. Celkový český vývoz v této skupině narostl v roce 2023 o 10 procent na 12 miliard dolarů,“ vypočítává analytička Druhé ekonomické transformace Lucie Beránková.

Na Vysočině převažující automobilový, strojírenský a elektrotechnický průmysl mohou vydělat na transformaci již dnes, jak ukazuje Mapa příležitostí. V současnosti se totiž klíčové změny dějí zejména právě v dopravě a energetice. Podobu dlouhodobých změn v horizontu poloviny století pak ilustruje nová publikace Evropské environmentální agentury (EEA) Imagining a sustainable Europe in 2050: Exploring implications for core production and consumption systems (česky Představa udržitelné Evropy v roce 2050: Zkoumání důsledků pro základní systémy výroby a spotřeby). Publikace se zaměřuje na 4 klíčové oblasti pro uspokojování základních životních potřeb, které současně mají největší dopad na životní prostředí. Jde o potravinové, dopravní a energetické systémy a sektor budov a jejich transformaci, aby naplňovali základní transformační kritérium dobrého a důstojného života pro všechny v mezích planety a jejích environmentálních systémů. Tento náhled ukazuje, že většina práce je stále před námi, a současně indikuje oblasti, do kterých budou nasměrovány finanční zdroje EU a finančního sektoru.

Studie EEA se také pokusila identifikovat soubor schopností, které by mohly společnosti pomoci orientovat se v procesech systémových změn směrem k dlouhodobým environmentálním a socioekonomickým cílům a budovat dlouhodobou odolnost. Ty lze rozdělit do následujících tematických skupin: kolaborativní a předvídavé řízení, společenská angažovanost a kreativita, spojení s přírodou a empatie, územní plánování a multifunkční využití území, umělá inteligence a digitalizace a připravenost na otřesy. Obdobně mluví i autoři Mapy příležitostí, když v krátkodobém horizontu apelují zejména na politiku, která udává směr, byznys, který hledá řešení, a instituce, které je umožňují a podporují. To by měla doplnit dostupnost kapitálu ve správné formě, objemu a rizikovém profilu.

Současné obrovské příležitosti v oblasti dekarbonizace těží zejména z dlouhodobé průmyslové tradice České republiky. To se však nedá říct o ostatních sektorech transformace. Celkový inovační potenciál precizně ilustruje tzv. Competitive Sustainability Index, který čerstvě za rok 2024 pro členské státy EU publikovala Univerzita Cambridge. Jedná se o komplexní srovnávací a hodnotící nástroj pro posuzování výkonnosti jednotlivých států v oblasti udržitelnosti v kontextu jejich konkurenceschopnosti a odolnosti. V celkovém srovnání si Česká republika pohoršila o 5 bodů z 52 (za rok 2022) na 47 z celkových 100 (viz žebříčky). Profil České republiky ukazuje, že přestože náš export z dekarbonizace velmi těží, doma této výkonnosti nejsme příliš schopni využít a zejména v energetice a dopravě zaostáváme. Výsledkům Indexu se budeme detailněji věnovat v některém z dalších článků i s přihlédnutím ke specifikům Vysočiny.

Další články z kategorie Globální a lokální výzvy