Proč nevyužít vítr, když tu dobře fouká? Větrnou energii v ČR čeká dynamický rozvoj, ale cesta k němu není snadná
17 min.

3. 1. 2025
Boglárka Kurka Ivanegová
Konec uhlí v české energetice je na dohled spolu se zvýšenou podporou pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE). Zatímco dnes tvoří 18,56 % hrubé konečné spotřeby energie, do roku 2030 by tento podíl měl dosáhnout 30 % [1, 2]. Větrná energie, která v poslední dekádě v ČR stagnovala, má potenciál sehrát klíčovou roli v této transformaci. V nejbližší době můžeme očekávat výrazný nárůst investic a legislativní změny, které by měly urychlit její rozvoj a posunout Česko blíže k čisté energetice.
K prosinci 2023 bylo v ČR v provozu 215 větrných elektráren (dále VtE) s celkovým výkonem 352 MW [3]. Většina z nich byla postavena před rokem 2012. Pro srovnání, Rakousko jen v minulém roce zvýšilo svou instalovanou kapacitu o 331 MW, Polsko dokonce o 1160 MW. V průměru se větrná energie z pevninských VtE podílela na energetickém mixu EU 17 %, zatímco v ČR pouhým 1 % [4].
Aktualizovaný Vnitrostátní energetický a klimatický plán, schválený 18. prosince 2024, počítá s pětinásobným zvýšením kapacity větrných a solárních zdrojů. Do roku 2030 by v ČR mělo přibýt 230 nových větrných elektráren. Spolu s těmi stávajícími by měly dosáhnout celkového výkonu 1,5 GW [5]. Cílem je, aby větrné elektrárny do šesti let pokrývaly 5 % energetického mixu, což je výrazný posun oproti současnému 1 %.
Samozřejmě, vítr v ČR není tak silný jako v přímořských oblastech, přesto zde existují lokality s vhodnými podmínkami, t.j. místa s minimální průměrnou rychlostí větru 4,5 m/s ve 100 metrech nad povrchem. Podle větrné mapy ČR patří mezi regiony s největším potenciálem právě Vysočina [6]. Dnes stojí na Vysočině pouze 7 VtE v lokalitách Kámen, Pavlov a Věžnice, které byly postaveny mezi lety 2006 a 2009. Mohlo by se jich tady uplatnit však mnohonásobně víc.

Zdroj: Statistika instalací VtE v České republice (Česká společnost pro větrnou energii)
Studie Ústavu fyziky atmosféry AV ČR z roku 2020 připravila tzv. realizovatelné scénáře větrné energie, které zohledňují technická, společenská i přírodní omezení. V konzervativním scénáři by na Vysočině mohlo do roku 2040 vyrůst až 121 větrných elektráren, které by vyrobily téměř 890 GWh elektřiny ročně. To je více než současná celostátní výroba větrných elektráren, která v roce 2023 činila 700 GWh. Optimistický scénář počítá s až 204 VtE a výrobou blížící se 2800 GWh [7]. To že jsou tady slibné podmínky, ale neznamená, že za každou z mnoha vysočinských obcí se budou točit vrtule.

Zdroj: Potenciál větrné energie v ČR (Fakta o klimatu, 2022)
Výzvy větrné energie: od složitého povolování k veřejné akceptaci
Vhodná lokalita pro výstavbu VtE musí krom dobrých větrných podmínek splňovat další kritéria a vyvažovat také urbanistické, architektonické, estetické, přírodní i kulturní hodnoty [8]. Důležité je také předejít střetům s jinými technologiemi, jako jsou například vojenské, letecké či meteorologické radary. Zásadním je také možnost vyvedení výkonu VtE do přenosové soustavy [7].
Jednou z nejvýznamnějších překážek jsou složité povolovací procesy. Ministr životního prostředí Petr Hladík na konferenci Moderní Česko v Jihlavě uvedl: "Projektů a investorů je dnes dost, ale velkým problémem jsou zdlouhavé povolovací procesy. Povolení větrné elektrárny dnes trvá skoro stejně dlouho jako jaderné." [9] Nový zákon o urychlení využívání OZE (ZOZE), který připravují MPO a MŽP, by měl tento problém řešit. Zavádí tzv. akcelerační zóny, které by měly urychlit nejen povolování VtE, ale i výstavbu související infrastruktury. Ministr životního prostředí dodává, “za Ministerstvo životního prostředí se v mapování možných lokací pro nové obnovitelné zdroje hodně angažujeme. Posuzujeme vliv na místní biodiverzitu, trasy tažných ptáků, krajinný ráz a celkový dopad na okolí. Kraje budou mít v otázce akceleračních zón velké pravomoce.” [9]
Z pohledu ochrany přírody není vhodné umísťovat VtE v národních parcích, chráněných krajinných oblastech, v evropsky významných lokalitách či ptačích oblastech a je potřebné předejít ohrožení chráněných druhů rostlin a živočichů či narušováním jejich migrační trasy. Nejvíce zranitelní jsou ptáci a netopýři. Nutno však jejich ohrožení kontextualizovat, protože „VtE jsou ve srovnání s jinými antropogenními faktory (průhledné a lesklé plochy budov a jiných staveb, doprava, domácí kočky, elektrická vedení, způsob využití krajiny, jedy v krajině, klimatické změny) relativně méně významným ohrožením ptačích společenstev.” [7]

Zdroj: Větrná elektrárna Pavlov z podhledu (milos.kroulik, Wikimedia Commons.
Vysočina může díky svému větrnému potenciálu hrát klíčovou roli v transformaci české energetiky.
Klíčovým aspektem je také citlivost vůči již zmiňovanému krajinnému rázu. Kraj Vysočina v roce 2023 aktualizoval svou Strategii ochrany krajinného rázu (SOKR), která slouží jako vodítko pro rozhodování úřadů a projektantů. Dokument zohledňuje místa nevhodná pro umístění větrných elektráren, jako jsou přírodní dominanty, krajinné přechody nebo kulturně-historicky významné lokality [10]. Zástupci Kraje Vysočina v komentáři k umísťování OZE na území kraje uvedli, že “zhruba 90 % plochy regionu je pro umístění větrných elektráren krajinářsky nevhodných, cca 60 % je nevhodných z jiných důvodů – vedení leteckých koridorů, vojenských radarů, kapacity rozvoden a distribuční sítě.” [11]
V neposlední řadě je kritickým faktorem veřejná akceptace výstavby větrných. Dle průzkumu veřejného mínění České Klima 2024 podporuje větrnou energii 73 % veřejnosti, avšak podpora klesá, pokud jde o výstavbu v blízkosti bydliště (45 %). Naopak akceptace roste, pokud provoz VtE přinese finanční přínosy obci (62 %) nebo přímo jednotlivým domácnostem (66 %) [12].
Od roku 2006 se v ČR zorganizovaly více než 4 desítky místních referend, která se věnovala větrné energetice. Většina z nich (65 %) skončila nesouhlasným stanoviskem občanů [13]. Podobně skončila i vysočinské referenda. V uplynulých dvou letech vyjádřili pozitivní postoj občané pouze v referendu v Sazomíně na Žďársku, ve kterém souhlasili s výstavbou třech větrníků na katastru obce [14]. Odmítnutím skončilo místní referendum v Počátkách, i když by z VtE do místního rozpočtu přibylo min. 4 milionů korun ročně a ze zisků se plánoval vytvořit občanský fond [15]. Zamítnutím skončila i letošní referenda v Dalečíně a Jamném. V Jamném přitom měla zvažovaná VtE patřit obci [16].
V jiných koutech Vysočiny je postoj k větrníkům příznivější. V únoru 2024 začali místní úřady posuzovat záměr na výstavbu 17 nových VtE v lokalitách Stonařov, Suchá a Otín. Záměr prezentovala společnost LCJ Invest v rámci koncepce "Zelená Vysočina" [17]. S výstavbou VtE na území Vysočiny počítá i ČEZ. V březnu například podepsal Memorandum o společném postupu při využívání obnovitelné energie s Přibyslaví [18].
Zuzana Krejčíková, ředitelka útvaru Public Affairs ČEZu na konferenci Pro moderní Česko uvedla: „Na Vysočině se aktuálně bavíme se třemi vytipovanými obcemi, kde jsou vhodné podmínky pro stavbu větrných elektráren. Z mikroregionů je z tohoto pohledu vhodné například Havlíčkobrodsko. V oblastech děláme multikriteriální analýzy, zohledňujeme větrné podmínky, vzdálenosti od obydlí, blízkost kulturních památek a zkoumáme možnosti umístění větrných staveb i v lesích. S podnikem Lesy ČR jsme letos uzavřeli strategické memorandum o spolupráci.” [9]

Zdroj: Mýty a fakta o větrné energii (Svaz moderní energetiky)
Ekonomický přínos větrných elektráren
Nedostatek obnovitelných zdrojů energie by mohl mít vážné důsledky pro českou ekonomiku. Rostoucí ceny fosilních paliv zvyšují náklady na energie, což zdražuje české produkty na domácím i mezinárodním trhu. Deloitte varuje, že pokud nebude v ČR dostatek energie z OZE, může dojít k odlivu investic: "Mnoho mezinárodních firem působících v ČR má za cíl získávat 100 % své spotřebované energie z obnovitelných zdrojů. Pokud to v Česku nebude možné, přesunou své investice do zemí, kde tyto cíle mohou plnit." [8]
Jasným příkladem je rozhodnutí společnosti Microsoft, která zvažovala investici 5,5 miliardy korun na stavbu datového centra v ČR. Nakonec si vybrala Skandinávii. Prezident Brad Smith to komentoval slovy: "Vyhodnotili jsme si, že je výhodnější budovat velká datová centra blízko zdroje levné bezemisní elektrické energie. Proto dává smysl je postavit ve Švédsku nebo v dalších skandinávských zemích." [19]
Tlak na využívání obnovitelných zdrojů roste i na české firmy, které jsou součástí globálních dodavatelských řetězců. Deloitte v této souvislosti zdůrazňuje: "Dostatek obnovitelných zdrojů v ČR je základním předpokladem pro udržení přidané hodnoty z výroby exportovaných produktů." Firmy, které nemají přístup k čisté energii, ztrácejí konkurenceschopnost a čelí vyšším nákladům [8].
Martin Prokop, předseda představenstva Jipocar, na konferenci Pro moderní Česko vyzdvihl, že i průmyslové firmy na Vysočině potřebují stabilní a předvídatelné ceny bezemisních zdrojů energie. Bez nich hrozí odliv velkých firem z regionu nebo přesun nákupu zelené energie do zahraničí [9].
Vysočina může díky svému větrnému potenciálu hrát klíčovou roli v transformaci české energetiky. Zároveň může využít sílu větru jako konkurenční výhodu, která pomůže firmám v naplňování jejich dekarbonizačních cílů a posílí rozpočty obcí. Vývoj v následujících letech ukáže, nakolik se podaří vyvážit různé veřejné zájmy a zda kraj tento potenciál skutečně využije.
[1] Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (Odbor komunikace). 2024. Vláda schválila aktualizaci Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky. Důraz klade na rozvoj jádra a obnovitelných zdrojů. Dostupné z: https://www.mpo.gov.cz/cz/rozcestnik/pro-media/tiskove-zpravy/vlada-schvalila-aktualizaci-vnitrostatniho-planu-v-oblasti-energetiky--duraz-klade-na-rozvoj-jadra-a-obnovitelnych-zdroju--285232/
[2] Ministerstvo průmyslu a obchodu. 2024. Podíl obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě energie 2010 – 2023, metodika EUROSTAT – SHARES. Dostupné z: https://www.mpo.gov.cz/assets/cz/energetika/statistika/obnovitelne-zdroje-energie/2024/12/SHARES-2010-23_web.pdf
[3] Česká společnost pro větrnou energii. 2024. Instalované větrné elektrárny v České republice. https://www.csve.cz/instalace/instalace-v-cr/
[4] Wind Erope. Wind energy in Europe. 2023 Statistics and the outlook for 2024-2030. Dostupné z: https://windeurope.org/intelligence-platform/product/wind-energy-in-europe-2023-statistics-and-the-outlook-for-2024-2030/
[5] Svaz moderní energetiky. 2024. Česká má plán pro dekarbonizaci energetiky, klíčové jsou teď konkrétní kroky pro jeho naplnění. Dostupné z: https://www.modernienergetika.cz/aktuality/cesko-ma-plan-pro-dekarbonizaci-energetiky-klicove-jsou-ted-konkretni-kroky-pro-jeho-naplneni/#_ftn1
[6] Ústav fyziky atmosféry AV ČR v.v.i. Větrná mapa. Dostupné z: http://vitr.ufa.cas.cz/vetrna_mapa_100m/#
[7] David Hanslian. 2020. Aktualizace potenciálu větrné energie v České republice z perspektivy roku 2020. Ústav fyziky atmosféry AV ČR v.v.i. Dostupné z: https://www.ufa.cas.cz/DATA/vetrna-energie/Potencial_vetrne_energie_2020.pdf
[8] Deloitte. 2023. Rozvoj obnovitelných zdrojů do roku 2030 – přínosy a příležitosti. Dostupné z: https://www2.deloitte.com/content/dam/Deloitte/cz/Documents/energy-resources/Rozvoj-obnovitelnych-zdroju-do-roku-2030-kveten-2023.pdf
[9] Svaz moderní energetiky. 2024. Větrníky jsou důležitým zdrojem příjmů pro obce a akcelerace zelené energetiky je klíčová pro místní podniky, zaznělo v Jihlavě na konferenci Pro moderní Česko od ministra i zástupců byznysu. Dostupné z: https://www.modernienergetika.cz/aktuality/vetrniky-jsou-dulezitym-zdrojem-prijmu-pro-obce-a-akcelerace-zelene-energetiky-je-klicova-pro-mistni-podniky-zaznelo-v-jihlave-na-konferenci-pro-moderni-cesko-od-ministra-i-zastupcu-byznysu/
[10] Kraj Vysočina. 2024. Aktualizace Strategie ochrany krajinného rázu. Dostupné z: https://www.kr-vysocina.cz/aktualizace-strategie-ochrany-krajinneho-razu-2024/d-4125555
[11] Kraj Vysočina. 2024. Komentář k umísťování obnovitelných zdrojů na území Kraje Vysočina. Dostupné z: https://www.kr-vysocina.cz/komentar-k-umistovani-obnovitelnych-zdroju-na-uzemi-kraje-vysocina/d-4119454
[12] Krajhanzl, J., Chabada, T., Lechnerová, Z., Protivínský, T., Svobodová, R., Otruba et al. 2024. České klima 2024: Reprezentativní výzkum veřejného mínění v otázkách změny klimatu, dekarbonizace a Zelené dohody. Institut 2050. Dostupné z: https://institut2050.cz/wp-content/uploads/2024/10/ceskeklima2024.pdf
[13] Dušek, P. 2024. Místní referenda už zařízla v Česku 28 větrných a 8 solárních farem. Médium.cz. Dostupné z: https://medium.seznam.cz/clanek/petr-dusek-mistni-referenda-uz-zarizla-v-cesku-28-vetrnych-a-8-solarnich-farem-88510
[14] Mašek, Dalibor. 20.5.2023. Na Žďársku vyrostou tři větrníky, obyvatelé Sazomína jejich stavbu podpořili v referendu. Jihlavská DRBNA. Dostupné z: https://jihlavska.drbna.cz/zpravy/spolecnost/20119-na-zdarsku-vyrostou-tri-vetrniky-obyvatele-sazomina-jejich-stavbu-podporili-v-referendu.html?utm_source=copy
[15] Vokáč, M. 8.11.2024. Obyvatelé Počátek odmítli větrníky ve vybrané lokalitě. Jinde však stát můžou. iDNES.cz. Dostupné z: https://www.idnes.cz/jihlava/zpravy/referendum-vetrne-elektrarny-vetrnik-pocatky-vysocina-hlasovani.A241108_133204_jihlava-zpravy_mv
[16] Streichsbierová, Eva; Salichov, Jan. 21.9.2024. Obchvatu řekli lidí na Vysočině ano, o větrníky však ve svých obcích nestojí. iDNES.cz. Dostupné z: https://www.idnes.cz/volby/jihlava/referendum-volby-vetrne-elektrarny-obchvat-radnovice-dalecin-jamny.A240921_191015_jihlava-zpravy_evs
[17] Vokáč, Martin. 3.1.2024. Tady větrníky nebudou, může Přibyslav rozhodnout díky memorandu s ČEZ. iDNES.cz. Dostupné z: https://www.idnes.cz/jihlava/zpravy/vysocina-pribyslav-cez-elektrarny-memorandum.A240103_150856_jihlava-zpravy_epsal
[18] Tramba, D. 11.3.2024. ČEZ si vyhlédl sever Vysočiny, chce tam stavět větrné I solární elektrárny. Ekonomický deník. Dostupné z: https://ekonomickydenik.cz/cez-si-vyhledl-sever-vysociny-chce-tam-stavet-vetrne-i-solarni-elektrarny/
[19] Mareš, Michael. 2024. Microsoft nakonec své datacentrum v Česku nepostaví, zvolil Skandinávii. V Praze má ale jiné velké plány. Hospodářské noviny. Dostupné z: https://archiv.hn.cz/c1-67367370-microsoft-nakonec-sve-datacentrum-v-cesku-nepostavi-zvolil-skandinavii-v-praze-ma-ale-jine-velke-plany